Na úročených vázaných vkladech pak jen 938 miliard včetně stavebního spoření. To ale již tradičně zaznamenalo měsíční pokles o dvě miliardy korun. Tento pravidelný pokles trvá od prosince roku 2024. Aktuálně je ve stavebním spoření nainvestováno 277 miliard.
Strategií ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla je držet úrokové sazby na takové výši, aby se lidem spoření vyplatilo, tedy nad úrovní inflace.
„Deset let jsme měli příliš nízké úrokové sazby,“ prohlásil v rozhovoru na CNN Prima News guvernér ČNB Aleš Michl. „Všichni jsme viděli, jak drsně klesala kupní síla lidí, jak trpěli všichni, kteří spoří. A toto období nesmíme opakovat.“
To se zatím daří. Listopadová inflace se snížila na 2,1 procenta, základní úroková sazba tuzemské centrální banky se od května drží na 3,5 procenta. Tomu odpovídají i úrokové sazby na spořicích a termínovaných vkladech.
Letošní míra inflace nepřesahující tři procenta však jen zvolna umazává kumulovanou inflaci posledních let. Dvouletý průměr inflace se propadl z hrozivých 29,6 procenta ze začátku roku 2023 na současných 4,96 procenta. Tříletá inflace z 32,6 procenta v období od března do května 2023 na dnešních 12,6 procenta.
„Přes deset let jsme měli reálné úrokové sazby v mínusu. Deset let byla inflace vyšší než sazby na spořicích účtech, a to jsme teď otočili,“ připomněl v rozhovoru guvernér Michl. „V současné době jsou sazby na termínovaných účtech bank vyšší než inflace, čili vyplatí se spořit,“ dodal závěrem.
