Poměr hlasování 9:3 ukazuje, že u budoucího směřování měnové politiky nepanuje shoda. Mandát Jeromeho Powella vyprší v květnu příštího roku a Donald Trump už oznámil jeho nástupce. Od listopadových voleb navíc roste tlak administrativy na rychlejší snižování sazeb.
Prosincové rozhodnutí znamená třetí snížení během jednoho čtvrtletí. Předchozí kroky o 25 bazických bodů proběhly v září a říjnu. Celkově letos sazby v USA klesly o 75 bazických bodů. Evropská centrální banka (ECB) letos snížila sazby o 100 bazických bodů a zřejmě na této úrovni rok uzavře. Na zasedání 18. prosince se očekává, že sazby ponechá beze změny.
Pro trhy je však klíčové hlavně to, jak Fed vidí budoucí vývoj. Aktualizované projekce ukazují rostoucí nejistotu. Mediánová prognóza počítá pouze s jedním snížením v roce 2026, ale členové výboru se na dalším postupu významně rozcházejí – někteří nečekají žádné další kroky, jiní naopak dvě a více.
To jen potvrzuje, jak nejistá je aktuální situace. Fed ponechal dlouhodobý odhad neutrální sazby na třech procentech, což je stále výrazně nad předpandemickou úrovní. Přesto může jít o příliš opatrný odhad:
Trvalé fiskální deficity, rychlejší růst nominálního hrubého domácího produktu (HDP), změny v globálních dodavatelských řetězcích i demografické trendy naznačují, že skutečná neutrální sazba může být vyšší. Pokud tomu tak je, bude muset Fed zasahovat rozhodněji, aby udržel inflaci pod kontrolou.
Nové prognózy tuto možnost podporují. Pro rok 2026 Fed očekává růst HDP o 2,3 procenta, jen pozvolný pokles inflace a mírný nárůst nezaměstnanosti. To ukazuje, že ani po několika sníženích se Fed nevrací k éře levných peněz – naopak se může rýsovat dlouhodobější období vyšších sazeb.
Fed zároveň reagoval na rostoucí obavy o likviditu v bankovním systému. Jakmile bankovní rezervy klesly pod deset procent HDP, oznámil měsíční nákupy státních pokladničních poukázek v objemu 40 miliard dolarů.
Nejde přitom o nové kvantitativní uvolňování, ale o technickou operaci na správu rezerv. Jejím cílem je vyrovnat dopad koncem roku zvýšených daňových plateb, vypořádání státních dluhopisů a postupného snižování QT (quantitative tightening, kvantitativní utahování, pozn. red.).
Likvidita se tak do systému vrací, ale Fed nemá v úmyslu vracet se k nulovým úrokovým sazbám. V tomto prostředí se nejlépe daří firmám se silnými základy, krátkodobým dluhopisům a strategiím přizpůsobeným vyšším sazbám.
Ačkoli rozhodnutí Fedu ovlivňují především americkou ekonomiku, jejich dopad je globální. Investoři proto pečlivě sledují další kroky Fedu, aby mohli upravit svá portfolia pro rok 2026. Americká centrální banka udává tón nejen pro vývoj dolaru, ale i pro globální cenu kapitálu.
Když Fed snižuje sazby, slabší dolar zvyšuje ocenění aktiv, zlepšuje náladu na akciových trzích a podporuje chuť k riziku. Pro české investory je to obzvlášť důležité, protože slabší dolar posiluje českou korunu a snižuje ceny komodit.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Autor je tržní analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
