O zhruba čtvrtinu či více zdražila nafta ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde ovšem nepřidala tolik jako v Česku. Data Evropské komise tak staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené.
V Česku kvůli Íránu nadprůměrně zdražuje také benzin. V daném období se jeho cena zvýšila o 12,2 procenta, zatímco v EU jako celku o 10,4 procenta. Ve zdražení benzinu tak Česku náleží „až“ čtvrtá příčka v EU, po Švédsku, Španělsku a Polsku.
Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzin, neboť její spotřeba představuje zhruba 75 procent spotřeby pohonných hmot (v EU jako celku jsou to zhruba dvě třetiny).
Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období na Slovensku, v Chorvatsku a ve Slovinsku, kde vzrostly do pěti procent. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny fixuje stát.
Aktuální data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná.
Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
