Motorová nafta v Česku zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v druhém nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 40,2 procenta, plyne z čerstvých nových dat Evropské komise (viz graf níže, pozn. aut.). V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 23. března v přepočtu do eur 26,7 procenta.
Výrazněji než v Česku zdražila nafta už jen ve Švédsku, a to 42,2 procenta. Data Evropské komise tak nadále staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené. V ČR totiž kvůli Íránu nadprůměrně zdražuje také benzin.
V daném období se jeho cena zvýšila o 21,1 procenta, zatímco v EU jako celku o 13,7 procenta. Ve zdražení benzinu tak Česku náleží čtvrtá příčka v EU, po Švédsku, Polsku a Rakousku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzin, neboť její spotřeba představuje – alespoň podle údajů za loňský rok – 73 procent spotřeby pohonných hmot.
Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období 2. až 23. března v Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku, kde vzrostly vesměs v rozsahu do deseti procent, jak v případě benzinu, tak nafty. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny striktně fixuje stát.
Aktuální data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot apod.
Například polská vláda ve čtvrtek rozhodla snížit DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Daňová úleva bude ale ještě výraznější, neboť též snižuje – na zákonné minimum – spotřební daň z pohonných hmot. DPH se přitom počítá z částky zahrnující již právě spotřební daň.
Podle nizozemské banky ING klesne například cena motorové nafty v Polsku o 17 procent, v přepočtu do české měny o zhruba 6,90 koruny za litr. Dle dat EK se ke dni 23. března prodávala motorová nafta v Polsku průměrně v přepočtu za 48,70 Kč/l. V Česku ve stejný den stála podle Evropské komise průměrně 47,30 Kč/l.
Kvůli opatření polské vlády tak nafta může být v Polsku o pět až šest korun na litr levnější než v Česku. Lze tedy očekávat zesílení palivové přeshraniční turistiky z ČR do Polska, což bude pro ČR znamenat ztrátu na příslušném daňovém inkasu.
Polská vláda rovněž chystá daň z mimořádných zisků uplatněnou na společnost Orlen. Kabinet daň zdůvodňuje navýšením marží Orlenu. Například marží rafinačních. Nelze vyloučit, že pokud podobné opatření nezavede čeká vláda, Orlen si bude ztrátu zisku z Polska kompenzovat vysokými maržemi v Česku, kde vlastní rafinérie a největší síť čerpacích stanic. Čeští řidiči by pak dotovali polské zisky.
V Česku nyní vážně hrozí vzestup cen nafty nad 50 korun za litr. Pokud Írán skrze své spojence – jemenské povstalce – zablokuje také úžinu Brána nářků (Báb-al-Mandab), cena nafty v Česku takřka jistě v průměru překročí právě úroveň 50 Kč/l a bude tak dražší než kdykoli po invazi Ruska na Ukrajinu.
Cena ropy totiž ve čtvrtek rostla i proto, že Spojené státy varovaly, že jemenští povstalci mohou na plavidla v Bráně nářků, jež spojuje Rudé moře a Adenský záliv, útočit. To by byl problém hlavně pro Saúdskou Arábii. Ta nyní podstatnou část své ropy přepravuje ropovodem k pobřeží Rudého moře. Odtamtud ji již tankery vyvážejí právě Bránou nářků.
Pokud Írán skrze akce jemenských povstalců Bránu nářků opravdu zablokuje, jako se mu to daří v případě Hormuzského průlivu, bude muset saudskoarabská ropa mířit do Asie skrze Suezský průplav a obeplutím prakticky celé Afriky, což se samozřejmě notně prodraží.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
