Vláda by tak s platností už od 1. července, nebo dokonce 1. června mohla rozhodnout u zrušení snížení spotřební daně z ní. K němu došlo loni k 1. červnu v důsledku historicky rekordního zdražení pohonných hmot v důsledku únorové invaze Ruska na Ukrajinu a souvisejících sankcí. Zatímco u benzínu vláda snížení spotřební daně s koncem září 2022 ukončila, v případě nafty pokračuje dále.
Veřejná kasa tak ztrácí miliardy. Pokud by se spotřební daň z nafty vrátila na původní úroveň, tj. o 1,50 koruny na litr výše, třeba letos k 1. červenci, veřejné kase to jen letos ve druhém pololetí vynese celkově zhruba 4,8 miliardy korun navíc. To je více, než má celoročně vynášet třeba uvažované zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření.
Dřívější návrat spotřební daně z nafty na původní úroveň v sobotním tisku nevylučují ministr dopravy Martin Kupka či ministr obchodu a průmysl Jozef Síkela. Pokud ke zrušení snížení spotřební daně z nafty dojde, řidiči se musí připravit na skokové zdražení nafty o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť z ceny navýšené o vyšší spotřební daň se ještě odvede vyšší DPH.
Čerpací stanice v případě zvýšení spotřební daně promítnou takové zvýšení do finální ceny okamžitě, nebudou „otálet“, jako v případě snižování daně, kdy si obvykle alespoň po určitý čas „mastí kapsu“ na úkor řidičů tím, že nejdou s cenou hned dolu v rozsahu snížení daně, ale navyšují si marži.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
