Babišova vláda v demisi chce 650 tisícům dlužníků umožnit, aby nad nimi byly zastaveny veškeré exekuce, aniž by museli věřitelům, a to i z řad obyčejných lidí, vrátit jedinou korunu. V oddlužení, osobním bankrotu, musí dnes neplatič vrátit alespoň třicet procent dluhů během pěti let v měsíčních splátkách. Podle vlády by to během sedmi let nemuselo být nic. Stačila by dobrá vůle. Neděláme si legraci. Vláda to myslí opravdu vážně.
Vláda dokonce nestanovila žádný strop. Dlužit můžete, kolik chcete, a dokonce o takové odpuštění můžete žádat i vícekrát za sebou. Uděláme si dluhy, odpustí nám dluhy a uděláme v klidu další… Tzv. nulová varianta splácení v procesu oddlužení je obsažena v návrhu novely insolvenčního zákona.
„Je to nabídka pro dlužníky, kteří jsou motivovaní a chtějí se vrátit do normální ekonomiky. Místo toho, aby jim stát posílal sociální dávky, budou oni posílat státu daně. Nová pravidla nejsou žádnou dluhovou amnestií, ale systém poctivého splácení téměř veškerého výdělku věřitelům po dobu sedmi let,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, a ještě si to vylepil na ministerskou nástěnku na stránkách justice.cz, kde mimo jiné jsou i formuláře pro osobní bankrot.
Podle Pelikána stačí, „když dlužník nabídne věřitelům na úhradu svých dluhů postižitelný majetek a dále bude po dobu sedmi let vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby své dluhy splatil. Novela také umožňuje rychlejší oddlužení těm dlužníkům, kteří během tří let splatí alespoň 50 procent pohledávek svých nezajištěných věřitelů.“
DLUHY SE PLATIT NEMUSÍ
„Pro některé dlužníky to bude další signál, že své dluhy nemusí platit. V budoucnu tak může vést k ještě větší míře zadluženosti,“ reagoval prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Věřitelem podle něho nejsou jen poskytovatelé úvěrů, ale také například majitelé nemovitostí, kterým nájemníci dluží nájemné, společenství vlastníků bytových jednotek či bytová družstva, která doplácejí na své neplatící sousedy, nebo firmy či živnostníci, kteří třeba spotřebiteli poskytli určitou službu a nedostali za ni zaplaceno.
„Tito lidé nemohli vznik svých pohledávek nijak ovlivnit, je tedy nespravedlivé, aby stát řešil z podstaty věci sociální problém výhradně na jejich úkor,“ tvrdí Staněk.
„Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají skutečně zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají, protože nesplňují základní současnou podmínku oddlužení, tedy schopnost uhradit věřitelům alespoň 30 procent dluhu,“ tleská návrhu insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower Oldřich Řeháček.
Aby netleskal. Jeho firma má z každého případu čtyři tisíce, a pokud nebudou muset dlužníci platit nic, a bude stačit jen skočit si za insolvenčním správcem a exekutoři jsou nahraní, tak City Tower a další jí podobní insolvenční správci mají o víceméně automatizovaný kšeft postaráno.
