K tomu vláda ještě může v září počítat s mimořádným příjmem v podobě plateb záloh na daň z mimořádných zisků, kterou na rozdíl od loňska uvaluje na velké energetické a petrochemické společnosti a banky. Tradičně ve druhé polovině roku také bývá výpůjční aktivita vlád slabší než v prvním pololetí.
Přes to všechno je odvážné z aktuálních čísel usuzovat na to, že se vládě celoročně podaří hospodařit nejvýše se schodkem 295 miliard, jak si předsevzala. I po zahrnutí mimořádných příjmů a zohlednění nižší výpůjční aktivity totiž konečný schodek státního rozpočtu za letošek velmi pravděpodobně překoná úroveň 300 miliard korun, a to nejspíše v rozsahu dvou desítek miliard korun.
A to i v tom případě, že se podaří zajistit ještě letos úsporu ve výši zhruba 20 miliard korun, kterou ministr financí podmiňují splnění schodku 295 miliard korun. Vláda tak nejpozději na podzim bude s největší pravděpodobností nucena novelizovat rozpočtový zákon a stanovit vyšší „povolený“ schodek.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
