Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan. Relevantní číslo, se kterým se má vládní rozpočet srovnávat, je proto 237 miliard korun, tedy maximální možný deficit dle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
A ten vláda překračuje o celých 73 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové ale nedošlo k porušení zákona, neboť ten se vztahuje jen na projednání rozpočtu v řádném termínu.
To považujeme za velmi krkolomný výklad fiskálních pravidel, neboť s podobným trikem by mohla vláda teoreticky vyrukovat každý rok. Rozhodně tedy nejde o naplnění ducha zákona, což ostatně potvrzují i kritické komentáře Národní rozpočtové rady.
Důležitý je pohled do struktury rozpočtu. Oproti návrhu Fialovy vlády došlo k výraznému seškrtání výdajů na obranu o 21 miliard – celkové výdaje tak budou činit jen 2,07 procenta hrubého domácího produktu (původně 2,35 % HDP, pozn. aut.).
K navyšování obranných výdajů – v těchto zvláště turbulentních a bezpečnostně napjatých časech – jsme se přitom zavázali v rámci NATO. Místo toho odráží výdajová strana rozpočtu priority nové vlády – vyšší energetické dotace domácnostem, sociální výdaje a také platy ve veřejném sektoru.
Dobrou zprávou je, že oproti původnímu návrhu došlo k navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun, které půjdou na financování již zahájených projektů. Slibované škrty provozních výdajů v rozsahu 11 miliard korun jsou ambiciózní, až čas ale ukáže, nakolik jsou realistické.
Na příjmové straně pak došlo ke správnému zreálnění původně nadhodnocených příjmů ze zavedení jednotného hlášení a z dividend z majetkových účastí státu. Naopak aktualizovaná makroprognóza a vyšší očekávaný růst zvýšily daňové inkaso o zhruba 15 miliard korun.
Vyšší rozpočtový schodek v letošním roce sám o sobě nepředstavuje problém. Pro finanční trhy a ratingové agentury je důležitý především deficit veřejných financí v poměru k HDP, který by měl setrvat pod tříprocentní Maastrichtskou hranicí.
Tuzemské veřejné finance touto optikou zůstanou v nejlepší kondici v našem regionu a žádný Armageddon nám opravdu nehrozí. Hlavní problém je jinde. Vláda navyšuje schodek v situaci, kdy zažíváme dobré časy a ekonomika poroste svižným tempem 2,4 procenta.
Další stimulace v podobě vyššího zadlužení není žádoucí – nejen kvůli jejímu proinflačnímu působení, ale zejména proto, že právě nyní panují vhodné podmínky pro vyztužení veřejných financí a jejich přípravu na horší časy, například negativní dopady demografického vývoje ve třicátých letech.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
