Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.
Státní rozpočet v červnu mívá tradičně výrazně lepší výsledky než v květnu. To proto, že na příjmové straně rozpočtu se pozitivně projevují platby z daně z příjmu právnických osob. I tak je ale letošní červnové kladné saldo výrazně vyšší než to loňské, odpovídající za červen pouze 6,3 miliardy.
Navíc se vláda letos v srpnu dočká příjmu z mimořádně vysoké, historicky rekordní dividendy ČEZ, odpovídající 145 korunám na akcii. Příjem z ní bude činit přibližně 54 miliardy korun a bude zhruba třikrát vyšší než loni.
K tomu vláda ještě může v září počítat s mimořádným příjmem v podobě plateb záloh na daň z mimořádných zisků, kterou na rozdíl od loňska uvaluje na velké energetické a petrochemické společnosti a banky.
Tradičně ve druhé polovině roku bývá výpůjční aktivita vlád slabší než v prvním pololetí. Přes to všechno je odvážné z aktuálních čísel usuzovat na to, že se vládě celoročně podaří hospodařit nejvýše se schodkem 295 miliard, jak si předsevzala.
I po zahrnutí mimořádných příjmů a zohlednění nižší výpůjční aktivity totiž konečný schodek státního rozpočtu za letošek velmi pravděpodobně překoná úroveň 300 miliard korun, a to minimálně v rozsahu hned několika desítek miliard korun.
Vláda tak ještě během léta bude s největší pravděpodobností nucena novelizovat rozpočtový zákon a stanovit vyšší „povolený“ schodek, až kolem 350 miliard korun.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
