V Praze pracuji, ale nebydlím v ní. Proto nebudu v hlavním městě volit v nadcházejících komunálkách, volební kampaně ale ušetřen nejsem. Teď jsem se navíc dověděl, že jsem se do ní údajně i aktivně zapojil.
Jedním z prvních signálů, že se už zase „něco chystá“, pro mne byly stánky hnutí Praha sobě. Jako venkovan jsem si musel zagooglovat, abych zjistil, že to je projekt exlidovce Jana Čižinského, poslance a pražského zastupitele, jehož „letenská parta“ mu umožnila stát se starostou Prahy 7. Duchovního otce velepotřebné tramvajové zastávky Štvanice umístěné prozíravě doprostřed Hlávkova mostu, tedy jedné z nejnavštěvovanějších pražských lokalit.
Dověděl jsem se také, že Praha sobě je „první občanská kandidátka v historii“, kvůli čemuž musí nasbírat něco kolem 90 000 podpisů, aby mohla obsadit magistrát svými lidmi. Mladíkovi, který ze mne jeden z potřebných podpisů zkusil vymámit, jsem vysvětlil, jak to je s mými možnostmi prosadit v hlavním městě aktivní volební právo. Navzdory zdařilému sloganu „Praha, pod kterou se můžete podepsat“, budu volit u nás na vsi, takže petici za kandidaturu pana Čižinského nepodepíšu. Mladý muž byl ovšem sympaťák, takže jsem přidal ujištění, že Praha sobě podpisy určitě sežene i beze mne.
A sehnali je! Prý jich je aktuálně dokonce 99 035. Dověděl jsem se to z e-mailu, který mi dorazil z jejich volebního štábu. Jen mne trochu zarazilo, kde na mne vzali kontakt a proč mi děkují, že jsem „před několika dny, možná i týdny či měsíci, podepsal petici umožňující účast občanské kandidátky PRAHA SOBĚ v podzimních komunálních volbách do pražského magistrátu“.
Nemám možnost zkontrolovat, jestli můj podpis na petičních arších opravdu figuruje. Pokud ano, asi nezjistím, jak se tam dostal. A už vůbec nemám šanci vypátrat, jestli je to ojedinělý exces, nebo „něco většího“.
Ale vy, Pražáci, už si to určitě nějak přeberete.
(Redakčně upraveno. Autor si přál zůstat v anonymitě, redakce má jeho celé jméno k dispozici).
