Znamená to, že nás čeká na zasedání 23. září první zvýšení úrokových sazeb pod novým vedením banky v čele s guvernérem Sahapem Kavcioglu? Považujeme to za nepravděpodobné. Hlavním důvodem je tlak ze strany prezidenta Erdogana.
Ten naopak požaduje snížení úrokových sazeb a také může současné vedení kdykoliv odvolat. Tomu nasvědčovalo i středeční setkání představitelů centrální banky s investory, kdy poukazovali na „dočasný“ charakter současného nárůstu a zopakovali svou důvěru v pokles inflace ve zbytek roku.
Srpnová data této interpretaci nahrávají. Klíčový příspěvek přišel ze strany cen potravin, jejichž meziroční růst se vyšplhal na 29 procent. Naopak jádrová inflace poklesla na 16,8 procenta i díky administrativním opatřením vlády, jako třeba bylo snížení daní na automobily.
Navíc lze skutečně očekávat pokles inflace v následujících měsících díky stabilizaci cen ropy, letnímu posílení liry a příznivé srovnávací základně z minulého roku. Přesto je otázkou, zda budou centrální bance nedodržení slibu tolerovat investoři.
Zatím se zdá, že ano. Turecká lira patří mezi „nejlépe performující měny“; od svého dna na konci června posílila o 4,8 procenta. Zároveň úrokové sazby blízké dvaceti procentům představují v kontextu světových trhů něco opravdu zcela mimořádného.
Tato „pohoda“ však bude vystavena testu ve formě redukce nákupů dluhopisů, který je na spadnutí v USA i v eurozóně. Nestabilita a růst sazeb na klíčových světových trzích může donutit řadu investorů k uzavření krátkodobě ziskových pozic v Turecku a potrestat tamní centrální banku za nedodržení slibů.
Autor je makroekonomický analytik společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
