Za dva měsíce volby: Co bude s daněmi a přijetím eura?

Do říjnových parlamentních voleb zbývají přesně dva měsíce. A přestože horká fáze volební kampaně odstartuje teprve v září, bývalo zvykem, že jednotlivé partaje již v tento moment představily své programy. Tentokrát je tomu až na čestné výjimky jinak, což dost komplikuje analýzy toho, jak by mohla vypadat rozpočtová politika v dalším čtyřletém cyklu.
Hnutí ANO podle slov Aleny Schillerové chce vrátit do hry nižší korporátní daň na úrovni 19 procent. Zdroj: ANO 2011
Hnutí ANO podle slov Aleny Schillerové chce vrátit do hry nižší korporátní daň na úrovni 19 procent. Zdroj: ANO 2011

Ať už je důvodem pragmatické rozhodnutí (po programech není poptávka, pozn. aut.), obava z kritického přijetí nebo ideologická vyprázdněnost, dvě hlavní uskupení, ANO a SPOLU, zveřejní své programy až krátce před volbami.

Co čekat v klíčové daňové oblasti? Uvnitř koalice SPOLU na této základní otázce dle dostupných informací shoda nepanuje. Příkladem jsou majetkové daně – zatímco lidovci jsou opatrně pro jejich zvýšení, ODS se staví principiálně proti.

Z koalice SPOLU proto zaznívají spíše obecné teze, například o nezvyšování daňové zátěže. Ale víme, jak to naposledy dopadlo. O něco konkrétnější je v tomto ohledu hnutí ANO, které hodlá vrátit do hry EET (elektronická evidence tržeb, pozn. red.) a dle slov Aleny Schillerové i nižší korporátní daň z 21 na 19 procent.

K tomu přidejme vícero výdajových priorit – od těch sociálních až po veřejné investice, což v kombinaci s vyššími výdaji na obranu a jádro hrozí zesílením tlaku na veřejné rozpočty.

Dva měsíce před volbami máme tedy stále více otazníků než odpovědí. Faktem je, že tuzemské parlamentní volby typicky nemají bezprostřední dopad na trhy, ať již jde o korunu nebo úrokové sazby. To ale neplatí ve střednědobém horizontu, pokud jde o fiskální politiku.

Ostatně o tom hovoří i guvernér České národní banky Aleš Michl, který vládu tepe za deficitní hospodaření kvůli proinflačnímu působení. Bude to platit i po říjnových volbách? Na to si musíme počkat, stejně jako na konkrétní hospodářskou politiku vlády a její hlubší analýzy.

Kde je situace čitelnější, je naopak otázka přijetí eura. ANO je dlouhodobě odpůrcem jeho přijetí, totéž (a ještě v radikálnější míře, pozn. aut.) platí o jeho potenciálních koaličních partnerech (SPD, Stačilo nebo Motoristech).

Uvnitř koalice SPOLU patří mezi zastánce eura TOP 09 i lidovci, ODS se ale k této otázce staví, eufemisticky řečeno, rezervovaně. Je proto velmi pravděpodobné, že ani po říjnových volbách se k moci nedostane síla, která bude aktivně prosazovat zavedení společné evropské měny, jež se realisticky odkládá hlouběji do 30. let.

Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek