Byl to jeden z největších úhynů ryb v republice. V rybníku Nesyt na Břeclavsku v prosinci skončilo břichem vzhůru více než sto tun ryb. Podle jednatele tamního Rybářství Hodonín Oldřicha Pechy škoda přesáhla pět milionů korun. Ryby lekly kvůli vedru a suchu, respektive kvůli nedostatku kyslíku z důvodu poklesu hladiny. Rybník Nesyt patří mezi Lednické rybníky. Je to největší rybník na Moravě a jeden z největších v republice. Vodní plocha má rozlohu kolem 300 hektarů.
Tato událost nebyla v letošním létě nijak výjimečná. S podobnými hromadnými úhyny se museli vypořádat rybáři například také ve Vlkabském nebo Kurdějovském rybníku. Kyslíkový deficit se stává čím dál větším „postrachem“ českého rybářství, a to kvůli pokračujícím klimatickým změnám, globálnímu oteplování. Skupina vědců teď chce najít metodu, jak takové riziko lépe předvídat.
Příčiny kyslíkových deficitů
Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících, a to v závislosti na podmínkách daného prostředí. Základní principy problému přitom vědci už znají: mění se klima, rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější.
Obecně přitom platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit vzniká obvykle s příchodem fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Radovan Kopp, šéf týmu vědců, který se touto problematikou zabývá.
Roli ovšem hrají rovněž další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit jestli je vedle klimatu ještě další faktor, který úhyny způsobuje,“ uvedl Kopp, v jehož zhruba dvacetičlenném týmu jsou například bioklimatologové.
Kolaps ekosystému
Podle Koppa se problém s úhyny ryb u některých rybníků opakuje. Může to souviset i se znečištěním, protože mnohé menší vodní plochy vysychají a teče do nich třeba jen voda z čistíren, která je bohatá na různé živiny. S tím souvisí i větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí se i na několik dní fotosyntéza a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp.
Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp, podle kterého by za pár let mohla vzniknout speciální mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné předpovídat možný úhyn ryb v určitých rybnících. Jako data poslouží podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.
„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ uvedl Kopp. Odhaduje, že se tento obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do padesáti let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ dodal Radovan Kopp z Mendelovy univerzity v Brně.
