Celkový letošní prozatímní přebytek ze zahraničního obchodu tak činí 71,8 miliardy korun a je prakticky srovnatelný s přebytkem za loňské období od ledna do dubna, který představoval 72,4 miliardy korun. To je tváří v tvář zhoršujícím se podmínkám v mezinárodním obchodě poměrně příznivý výsledek, který překonává mnohá očekávání.
V dubnu se dařilo zahraničnímu obchodu s automobily a chemickými látkami. Naopak mu nesvědčil vývoj na světovém trhu s ropou. Její letošní zdražování, které probíhalo právě i v březnu a dubnu, způsobilo, že během dubna byly ceny benzínu a nafty u českých čerpacích stanic o 1,50 až 2,50 koruny na litr dražší, tudíž je zřejmé, že byly dražší také příslušné dovážené ropné produkty. To se ve výsledku projevuje vyšším schodkem v zahraničním obchodu s nimi.
K vzestupu jejich ceny v dubnu přispěla také poměrně slabá koruna, která však zároveň zvyšuje konkurenceschopnost tuzemských exportérů, takže její vliv na celkový výsledek zahraničního obchodu je nakonec převážně příznivý.
Z klíčových českých vývozních destinací za období letošního ledna až dubna klesá meziročně nejvýrazněji export do Británie, a to takřka o šest procent, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem. V dalších měsících roku našemu vývozu do Británie nepomůže ta skutečnost, že riziko takzvaného tvrdého brexitu opět stoupá. Za zmínku stojí také markantní meziroční propad tuzemského vývozu do Turecka, který za období letošních prvních čtyř měsíců roku převyšuje 25 procent. Souvisí s tureckou měnovou krizí loňského roku a slábnoucí lirou.
Výkon tuzemského zahraničního obchodu bude v dalších měsících roku spíše slábnout ruku v ruce se zhoršujícím se mezinárodním obchodním klimatem.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
