Navíc jde o výraznější zhoršení, než jaké nastalo v červenci, kdy hodnota ukazatele dosahovala 49,7 bodu. Z těchto údajů ovšem nelze usuzovat na zásadnější zhoršování podmínek v českém průmyslu, byť pro něj druhé pololetí může být papírově horší než to první, kdy těžil z efektu předzásobení kvůli clům v USA.
Důvodem k optimismu je vývoj zakázek tuzemskému průmyslu, které meziměsíčně narostly nejvýrazněji od února 2022, tedy od doby těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Ta začala koncem února 2022 a v jejím důsledku dramaticky stouply ceny energií i obecná inflace, a nejen v Česku, což utlumilo výkon evropského, německého a také českého průmyslu.
Takže se takový vývoj pochopitelně neblaze promítl také do vývoje zakázek tuzemskému průmyslu. Jejich nynější poměrně výrazný růst – zvláště pak zakázek průmyslu strojírenskému a stavebních materiálů – tak představuje určitou známku pozitivního vývoje, byť jde o zakázky domácí provenience (zakázky exportu v srpnu opět klesly, pozn. aut.).
A to tím spíše, že se dostavuje v době, kdy už nelze počítat se zmíněným efektem předzásobení v USA. Tento efekt v první polovině roku poháněl americkou poptávku po evropském, tedy přímo či zprostředkovaně i po českém průmyslové produkci a příslušném vývozu v očekávání zavedení nebývale vysokých cel.
Přes pozitivní vývoj zakázek ovšem nejsou vyhlídky průmyslu zářné. Objem výroby se v srpnu meziměsíčně prakticky nezměnil, naopak podniky pokračovaly v propouštění a i jinak snižovaly své náklady, aby mohly zůstat ve ztíženém mezinárodním prostředí – plném vyšších cel a kvůli nim i zostřené konkurence asijských zemí – konkurenceschopné.
Zatím se nezdá, že by podmínky v průmyslu výrazněji poškozovala poměrně silná koruna. Podniky si naopak pochvalují, že jim snižuje dovozní náklady.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
