Rychleji, než se čekalo, klesaly ceny průmyslových výrobců v Německu. Jejich meziroční pokles zrychlil z březnových 0,2 procenta na dubnových 0,9 procenta, zatímco konsensus očekával -0,6 procenta. Dubnová inflace v eurozóně pak byla potvrzena na meziročních 2,2 procenta, tedy poblíž cíle ECB.
Mezičtvrtletní růst německé ekonomiky za letošní první čtvrtletí byl revidován směrem vzhůru, a to z původních 0,2 na 0,4 procenta. Přispěly k tomu vyšší vývozy, zejména farmaceutických produktů a motorových vozidel. Rostla ale i spotřeba domácností a fixní investice.
Část tohoto růstu hrubého domácího produktu (HDP) je však pouze dočasné povahy, když souvisela s předzásobením amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel. Ve druhém letošním čtvrtletí, kdy cla vstoupila v platnost, tak očekáváme mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky.
Zhoršení ekonomické aktivity na evropském kontinentu mohou předznamenávat PMI (index nákupních manažerů, pozn. aut.) za květen. Ve zpracovatelském průmyslu sice došlo k nepatrnému zlepšení sentimentu (v Německu z 48,4 b. na 48,8 b. a v eurozóně z 49,0 b. na 49,4 b.), k čemuž mohlo přispět uzavření dohody mezi USA a Čínou o výrazném snížení vzájemně uplatňovaných cel.
Navzdory tomu ale indexy zůstávají v pásmu kontrakce, když na aktivitu v sektoru negativně působí přetrvávající zvýšená nejistota a slabá poptávka po průmyslovém zboží. Výrazně negativní překvapení ovšem přinesly PMI ze služeb, které v květnu dokonce klesly pod úroveň těch z průmyslu.
V Německu se index snížil ze 49 bodů na 47,2 bodu a v eurozóně z 50,1 b. na 48,9 b., což bylo v obou případech výrazně pod odhady. To by mohlo ukazovat na ochlazení domácí poptávky v eurozóně. Důvodem může být výše zmíněné zpomalení mzdového růstu i vysoká nejistota ohledně dopadů amerických cel, která může některé domácnosti nabádat k úsporám.
Domácí poptávka, podpořená vyššími fiskálními výdaji, měla podle dosavadních očekávání vyvažovat negativní důsledky nižšího vývozu do USA. Další v tomto týdnu zveřejněné indikátory sentimentu však tak pesimistické nebyly. Německý Ifo index podnikatelské důvěry zhruba v souladu s očekáváními mírně vzrostl a zvýšil se také indikátor spotřebitelské důvěry od Evropské komise.
Americký dolar během týdne výrazně ztrácel. Vůči euru v mezitýdenním srovnání odepsal přibližně 1,5 procenta, když se jeho kurz dostal nad 1,13 USD/EUR. Výhled americké ekonomiky není příliš příznivý, což koncem minulého týdne potvrdila agentura Moody’s.
Ta jako poslední z významných ratingových agentur Spojeným státům odebrala nejvyšší možné hodnocení schopnosti plnit své úvěrové závazky. Hospodářství USA ohrožují zavedená cla, která by měla působit na jeho nižší výkon a zároveň vyšší inflaci.
Tamní ekonomika se navíc potýká s vysokým zadlužením, jehož řešení podle všeho nepatří k prioritám nové americké administrativy a její dosavadní kroky spíše působí v opačném směru. Výnosy amerických dluhopisů tak tento týden zaznamenaly strmý nárůst, který se týkal hlavně delších splatností více citlivých na stav veřejných financí.
Výnos desetiletého dluhopisu vzrostl ke 4,5 procenta a toho dvacetiletého a třicetiletého pak k pěti procentům. To je nejvyšší úroveň za zhruba poslední dvě dekády. Dolarové sazby s kratšími splatnostmi, které jsou naopak více citlivé na vývoj měnové politiky, nicméně významnějších změn nedoznaly.
Finanční trhy nadále zaceňují zhruba dvojí snížení sazeb Fedu, centrální banky USA, ve zbytku roku. Přispívá k tomu přetrvávající odolnost tamní ekonomiky, která navzdory clům dosud nevykazuje zásadnější zpomalení.
Potvrdil to i květnový PMI, který se v kompozitním vyjádření zvýšil z 50,6 b. na 52,1 b. oproti očekávanému poklesu na 50,3 b. Stejně tak počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal poblíž nízkých 200 tisíc.
Prezident Trump hrozí, že na EU od začátku června uvalí cla ve výši 50 procent. Tato zpráva se obešla bez dalších podrobností, zesílila však tlak na pokles evropských sazeb, který vytvářela i výše zmíněná data z ekonomiky eurozóny.
Důvodem má být podle amerického prezidenta nedostatečný pokrok na dosažení obchodní dohody mezi USA a EU. Finanční trhy nyní plně zaceňují, že ECB na dalším červnovém zasedání znovu sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů. To je také náš odhad. Do konce roku pak aktuálně trhy počítají v souhrnu s dvojím až trojím snížením sazeb (včetně toho červnového).
Koruna trendu oslabujícího dolaru na globálních devizových trzích odolávala, když se její kurz vůči euru po celý týden pohyboval v úzkém pásmu 24,85 až 24,95. Z domácích událostí tento týden přinesl pouze dubnový vývoj cen průmyslových výrobců, který ukázal na zesílení jejich meziročního poklesu. Navíc byl výraznější, než se čekalo, což v kontextu dat z Evropy mohlo vyvažovat vliv slabšího dolaru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
