To představuje největší roční růst od roku 1979. Hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna, kde vládní „shutdown“ v USA mimořádně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Co fakticky znamená pro americkou ekonomiku současná krize rozpočtu? A může cena zlata ještě posílit?
Spojené státy se znovu ocitají v dramatické situaci, kdy reálně hrozí ochromení vládních institucí. Tento tzv. „shutdown“ znamená, že federální vláda nemá schválené financování svého provozu – tedy Kongres neschválil rozpočet.
Bolavým kamenem sváru jsou mezi politiky tentokrát zejména výdaje na zdravotnictví. Američané přitom scénář „shutdownu“ dobře znají: Poslední velký „shutdown“ v letech 2018–2019 trval rekordních 35 dní a přinesl odhadované ztráty přes 11 miliard dolarů.
Ani letošní situace není příliš rozdílná. V případě trvalejšího výpadku rozpočtu by se ocitly desetitisíce lidí bez práce. Zranitelné jsou především instituce spojené s americkým zdravotnictvím. Snadno by se mimo službu mohlo ocitnout zhruba 41 procent zaměstnanců ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
To by znamenalo více než 32 tisíc lidí na nucené dovolené, včetně pracovníků odpovědných za dohled nad nemocnicemi, výzkum či komunikaci v době zdravotních krizí. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí by bylo nuceno omezit kapacity o 64 procent a Národní zdravotní ústav dokonce o tři čtvrtiny.
Oslabena by byla i činnost federálního soudnictví a regulačních institucí, které by neměly prostředky k běžnému fungování déle než několik dní.
Ekonomické důsledky takového výpadku mohou být rozsáhlé. Zastavení výplat pro stovky tisíc státních zaměstnanců by ochromilo domácí spotřebu, firmy navázané na státní zakázky by čelily ztrátám a investoři by přišli o klíčová data, jako jsou statistiky o zaměstnanosti nebo inflaci.
Podle prvních odhadů může dojít k růstu nezaměstnanosti o 0,3 procenta, což by znamenalo ztrátu až jednoho milionu pracovních míst. Dopad na ekonomický růst pak odhadujeme v rozmezí 0,1 až 0,3 procentního bodu v letošním roce.
Rally zlata podporují také silné nákupy centrálních bank a rekordní přílivy do ETF (burzovně obchodovaný fond, pozn. red.) krytých zlatem, zatímco dolar zůstává pod tlakem. Uvnitř Fedu (centrální banka USA) panují rozdílné názory.
Část představitelů (Collinsová) vidí prostor pro další snížení sazeb kvůli slábnoucímu trhu práce, zatímco jiní (Logan) varují před rizikem přetrvávající inflace a doporučují opatrnost. Na pozadí těchto sporů se objevují i obavy o nezávislost centrální banky, zejména poté, co se prezident Trump pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou.
V každém případě zde existuje prostor pro další fundamentální posílení kovu. Otázkou však zůstává, zda na přehřátém trhu se zlatem neuvidíme nejprve alespoň částečnou cenovou korekci. Přece jen, jak se říká, „nic neroste do nebe“.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
