Zlato je tradičně bezpečným přístavem v geopoliticky napjatých časech. V posledním půl roce přitom najdeme hned několik ohnisek konfliktu – Izrael vs. Hamás, USA vs. Írán, Rusko vs. Ukrajina. Žijeme vlastně ve VUCA světě, který zvyšuje atraktivitu investic do zlata.
Současný svět totiž charakterizuje vyšší volatilita (V), nejistota (U), složitost (C) a nejednoznačnost (A), což jsou všechno faktory, které zesílily nástupem Donalda Trumpa do čela Spojených států.
Samotná geopolitika však nedokáže vysvětlit tak významný nárůst ceny zlata. Ve hře jsou dle nás i širší obavy o udržitelnosti současného peněžního systému v čele s dolarem jako globální rezervní měnou. Spojené státy totiž čelí historicky nejvyššímu a vzhledem k rozvolněné fiskální politice pravděpodobně i dále rostoucímu zadlužení (navíc bez probíhající války, pozn. aut.).
Část trhu se proto obává vyústění tohoto vývoje, které vidí v erozi tradičních fiat měn a vysoké inflaci, proti které se chtějí skrze zlato alespoň částečně zajistit. Zvláště v době, kdy Donald Trump aktivně přispívá k disrupci poválečného režimu, jako jsme tomu svědky v obchodní politice.
Silná poptávka po zlatu je v posledních měsících patrná mezi retailovými investory v rostoucí popularitě zlatých ETF (burzovně obchodovaný fond, pozn. red.), u kterých hrají roli nejen obava o další vývoj, ale také letošní výkonnost zlata a hledání zajímavého výnosu.
Solidní je také poptávka po fyzickém zlatu, které teoreticky plní roli zajištění proti tzv. tail risk scénáři (tj. erozi peněžního systému, pozn. aut.) daleko efektivněji než zprostředkovaný nákup skrze ETF. A konečně zapomenout nejde ani na roli centrálních bank.
Jde převážně o autoritářské režimy, jako je Čína, Rusko, Turecko nebo Indie, které masivně nakupují zlato ve snaze dedolarizovat své rezervy. Tento trend nabral na síle po zmrazení ruských devizových rezerv Západem a může být i dále živnou půdou pro zisky zlata.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
