Zaměstnavatelé nebudou v budoucnu podávat 25 různých hlášení, ale jen jedno souhrnné a pouze jednomu úřadu – České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta je nově odpovědná za příjem hlášení, provedení kontrol a poskytování uživatelské podpory.
Hlavním správcem celého systému je ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Z hlášení budou, dle definovaných rozsahů, čerpat data také finanční správa, Úřad práce ČR, Český statistický úřad a ministerstvo financí.
„Jde o zásadní projekt v rámci digitalizace státní správy. Zaměstnavatelé budou namísto zasílání různých formulářů, různým úřadům, v odlišných lhůtách, podávat jen jeden formulář měsíčně,“ shrnuje Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO.
Jednotné hlášení budou firmy odevzdávat nejpozději 20. den v měsíci. Vyhnou se tak odesílání v různých termínech, navíc bez duplicit stejných údajů pro více úřadů. JMHZ je výhodné také pro stát, který nově získá centralizovaná data, díky nimž bude možné lépe plánovat hospodářské cíle státu.
Po zjednodušení současné složité praxe firmy i odborníci volají celé roky. V úvodní fázi projektu bude ale pravděpodobně spojeno s významnou administrativní zátěží v nastavování příslušných interních procesů a úprav mzdových softwarů.
Rozsah údajů, které budou muset firmy předávat, bude větší než dosud. Povinnost zahrnuje vše od základních identifikačních údajů, přes údaje o vyměřovacích základech, slevách na dani, odpracovaných hodinách, až po statistické údaje, jako je nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnance.
Firmy budou mít proto tři měsíce čas, aby se novým požadavkům přizpůsobily. Ačkoli zákon nabývá na účinnosti od začátku roku 2026, zaměstnavatelům nastanou hlavní povinnosti od dubna. Hlášení za leden až březen budou zaměstnavatelé zasílat zpětně po ostrém startu projektu.
Čas by firmy měly využít k úpravě mzdových softwarů a také k ověření, zda mají u České správy sociálního zabezpečení evidovány všechny své zaměstnance, za něž budou měsíční hlášení posílat.
„V tuto chvíli je pro zaměstnavatele klíčové, aby si na ePortálu ČSSZ zkontrolovali, že v našem registru mají skutečně řádně přihlášené všechny zaměstnance, nebo naopak nepřebývají bývalí zaměstnanci. Pokud by tak neučinili, tyto odchylky by každý měsíc způsobovaly chybová hlášení,“ doplnil ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Firmy si musejí dát pozor na to, že se jich JMHZ bude týkat i v případě, kdy zaměstnávají jen pracovníky na dohody a nejdou registrováni u České správy sociálního zabezpečení. Nově je za zaměstnavatele pro účely JMHZ považován každý, kdo je registrován jako plátce daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.
I definice zaměstnance je pro účely JMHZ výrazně širší. Zahrnuje nejen zaměstnance dle zákoníku práce, ale i všechny poplatníky daně z příjmu ze závislé činnosti. Pokud tedy firma poskytuje zdanitelné plnění ve formě finanční odměny nebo nepeněžního benefitu, jako je například auto pro soukromé účely, musí danou osobu evidovat jako zaměstnance a hlásit za něj údaje v JMHZ.
Nový systém neznamená, že by firmy nemusely posílat přehledy na zdravotní pojišťovny, alespoň ne v první fázi. Povinnost podávat měsíční přehledy zůstává v plném rozsahu. Pojišťovny nejsou státní instituce, jejich zapojení je plánováno od roku 2027.
Od stejného data by měli začít z JMHZ těžit nejen zaměstnavatelé a státní správa, ale také zaměstnanci. Ve druhé fázi projektu bude díky centralizovaným datům finanční správa schopna jednotlivcům nabídnout předvyplněné roční daňové přiznání z příjmů a celou agendu tím výrazně zjednodušit.
Během měsíců leden až březen 2026 se jednotné hlášení ještě nepodává, údaje za tyto měsíce však budou muset zaměstnavatelé dodatečně odeslat v období od dubna do června 2026. První standardní hlášení se pak bude podávat za duben 2026, a to do 20. května.
Nový systém přináší nejen administrativní zjednodušení, ale také vyšší odpovědnost. Jedno chybné nebo opožděné podání totiž může mít dopad vůči několika úřadům současně – zejména České správě sociálního zabezpečení a finanční správě.
„Z právního hlediska je klíčové, že zaměstnavatel odpovídá za správnost a úplnost údajů, které do systému odešle. Chyby nebo opožděné podání mohou vést k pokutám,“ upozorňuje advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát. Zákon umožňuje ukládat pokuty v řádu tisíců až desetitisíců korun, přičemž jejich výše se může odvíjet mimo jiné i od počtu dotčených zaměstnanců.
Pokračování zítra
