Zaměstnanecké benefity nevítají jen zaměstnanci, ale jsou také cestou, jak si firmy optimalizují své daně. Vzhledem k tomu, že nepodléhaly zdanění ani dalším odvodům, nahrazovaly jejich zařazením část mzdy.
Zaměstnanec tak v praxi dostal část své mzdy v penězích a část v těchto benefitech. Stát z této části mzdy neměl nic, proto finanční správa usilovala o změnu.
Podle nového ustanovení jsou osvobozeny od daně z příjmu jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak zdanění by měly podléhat ty, které jsou v podstatě součástí mzdy, respektive její část prakticky nahrazují.
„Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici běžnou hrubou mzdu 35 000 Kč, přičemž by nabídl zaměstnanci, že mu část této mzdy bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc klasicky a zbylé dva tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
Stejný princip by se měl uplatňovat na roční bonusy, které by si zaměstnanec nechal vyplatit ve formě benefitů.
Volnočasové a zdravotní benefity budou i nadále spadat mezi nezdanitelné položky za předpokladu, že budou tvořit skutečně nadstavbu nad běžnou mzdou, nebudou jen jiným způsobem, jak mzdu zaměstnanci vyplatit. Musejí být poskytovány jinou formou než peněžní a zároveň nesmí přesáhnout stanovený legislativní limit.
U zdravotních výhod, tedy například poukázek na nákup v lékárně, fyzioterapii nebo masáže, nesmí roční částka přesáhnout průměrnou měsíční mzdu v České republice. Pro rok 2026 je tedy limitem částka 48 967 korun.
U benefitů volnočasových, kam spadá například sportovní vyžití, kultura či rekreace, je hranice stanovena na polovinu průměrné mzdy (24 483,50 Kč). Ze všech benefitů nad tento určený limit musí zaměstnavatel odvést daň z příjmů a pojištění.
Stále nejrozšířenějším benefitem zůstávají příspěvky na stravování, podle údajů společnosti BDO je pobírá zhruba 1,2 milionu lidí. Jich se novela zákona o dani z příjmu nijak nedotýká. Od daně jsou dále osvobozeny až do sedmdesáti procent maxima stanoveného pro tuzemskou pracovní cestu v rozsahu pěti až dvanácti hodin.
Minimum i maximum stravného je každý rok definováno nanovo. Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nejnižší možné stravné je 155 korun, horní hranice se stanovena na 185 korun.
Maximální výše příspěvku na stravování, který může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, aniž by podléhal dani, je tedy pro letošní rok 129,50 Kč.
Beze změny zůstávají také příspěvky na penzijní spoření či připojištění, životní pojištění nebo dlouhodobý investiční produkt. Zaměstnavatel může svým zaměstnancům bez daní a odvodů přispívat až 50 tisíc korun ročně.
Pokračování zítra
