„Rychlý nárůst inflace z dubna (1,8 %) do blízkosti horní hranice tolerančního pásma ČNB (3 %) se může na první pohled zdát jako velmi nepříjemný. Nicméně se domníváme, že jsme právě dosáhli lokálního maxima v tomto roce a ve druhém pololetí inflace opět zamíří blíže ke dvěma procentům,“ uvedl ve svém komentáři pro faei.cz analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Analytik připomněl, že centrální banka ve své květnové prognóze předpokládala inflaci na úrovni 2,8 procenta, odchylka je tudíž minimální. „Problémem však zůstává jádrová inflace, která velmi pravděpodobně zrychlila z 2,8 až na tři procenta, přičemž její pokles bude velmi pozvolný. To je důvod, proč bankovní rada ČNB již letos sazby pravděpodobně nesníží,“ domnívá se Kron.
„Předběžná data o červnové inflaci vnímáme coby podpůrný argument pro náš názor, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny jak na červencovém zasedání bankovní rady, kdy bude zveřejněna nová inflační prognóza, tak na zasedání v září, a že repo sazba zůstane na současné úrovni 3,50 procenta po celé 3. čtvrtletí,“ sdělil naší redakci hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Nárůst meziroční inflace byl v červnu podle ekonoma tažen jak cenami potravin, alkoholu a tabáku, tak položkami spadajícími do jádrové inflace včetně cen služeb. Statisticky mírně přispěl k nárůstu meziroční inflace také vývoj cen energií pro domácnosti a pohonných hmot. Detailní statistika inflace za letošní duben bude zveřejněna 10. července, kdy ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.
„Předběžný odhad inflace nabízí pouze omezené informace,“ vysvětlil v komentáři pro faei.cz ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Podle nich ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku meziměsíčně jen nepatrně vzrostly o 0,1 procenta. Na urychlení meziročního růstu k pěti procentům pak působil hlavně efekt nižší statistické základny,“ doplnil.
Ceny energií podle Gürtlera meziměsíčně stagnovaly. „To se pravděpodobně týkalo i samotných pohonných hmot, jejichž strmý pokles z předchozích měsíců se zastavil kvůli zvýšení ceny ropy na světových trzích způsobené konfliktem na Blízkém východě. Meziročně ale byly ceny pohonných hmot stále o zhruba 10 procent nižší,“ připomněl ekonom KB.
„Červen podle nás představoval vrchol celkové i jádrové inflace. V dalších měsících by mělo docházet k opětovnému poklesu. Tímto směrem bude působit vyšší srovnávací základna, neboť dynamika cen potravin i jádrové inflace se ve druhém loňském pololetí oproti tomu prvnímu významně zvýšila,“ uvedl Martin Gürtler.
Stejného názoru je i Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance: „Červen byl podle našeho názoru letošním inflačním vrcholem. V červenci by se měla inflace vrátit do blízkosti 2,4 procenta a na konci třetího kvartálu pak do těsnější blízkosti dvouprocentního inflačního cíle (tuzemské centrální banky)“.
Jak Bureš zmínil, podle zápisu z posledního zasedání bankovní rady ČNB někteří její členové podmínili možnost dalšího poklesu úrokových sazeb „dezinflací služeb“. „Budeme zvědaví zejména na inflační momentum v klíčových kategoriích, jako pohostinství, hoteliérství, rekreace, a pak samozřejmě ve službách spojených s realitním trhem – nájemné a imputované nájemné,“ dodal Bureš.
ČNB sice podle něj přiznává, že nemá v ruce efektivní nástroje, jak napětí na trhu nemovitostí zmírnit, ale přesto ji rychle rostoucí ceny nemovitostí mohou v rozhodování ovlivňovat. „To, zda ČNB své úroky ze stávajících úrovní ještě sníží, bude záviset jednak na číslech o tuzemské inflaci – zejména na vývoji cen ve službách – a dále také na dalších krocích Evropské centrální banky,“ doplnil Radomír Jáč.
„Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém příštím měnovém zasedání, jež proběhne 7. srpna, ponechá své úroky opět beze změny poté, co je podržela stabilní již na zasedání koncem června,“ sdělil hlavní ekonom Generali Investments CEE a připomněl, že naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu na aktuální úroveň 3,50 procenta.
Jak redakci faei.cz sdělil Martin Gürtler z KB, ekonomové banky za celý letošní rok odhadují tuzemskou inflaci poblíž 2,4 procenta, tedy ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce: „Celková meziroční inflace by se ve zbytku roku měla navracet ke dvouprocentnímu cíli, ta jádrová ale zřejmě zůstane nad 2,5 procenta. V příštím roce by se oba ukazatele měly dostat do blízkosti dvou procent.“
Ilustrační foto: Depositphotos.com
