Za průměrnou čistou mzdu tak lidé v Česku letos pořídí 447 beránků, zatímco roku 2020 to bylo 577 beránků. Letos ingredience do beránka vyjdou na 81,60 Kč, roku 2020 to bylo 44,90 Kč a před deseti lety pak 48,40 Kč.
Letošní „skóre“ by přitom bylo ještě horší, pokud by nedošlo k zrušení tzv. superhrubé mzdy. To od roku 2021 nechává zaměstnancům v kapse více peněz, takže jejich čistá mzda narostla, i když hrubá zůstala nominálně stejná. Zrušení superhrubé mzdy totiž znamená snížení daně ze mzdy zaměstnanců ze zhruba 20 na 15 procent.
Zrušení superhrubé mzdy letos připraví veřejné rozpočty až o přibližně 150 miliard korun, takže prakticky je hlavním strůjcem pokračujícího citelně schodkového hospodaření tuzemských veřejných financí.
To, že si Češi za průměrnou čistou mzdu pořídí „jen“ o 130 beránků méně než před pěti lety – a ne ještě o více –, je tedy vykoupeno poměrně vysokým deficitem českých veřejných financí a dalším znatelným nárůstem zadlužení země. Tak trochu je část těch letošních beránků, jež lze za průměrnou mzdu pořídit, na dluh.
Samozřejmě, počet beránků pořiditelných za průměrnou mzdu je spíše teoretický výpočet. Nejsou zahrnuty například rostoucí ceny energií potřebných pro jeho upečení nebo náklady obětované příležitosti při domácí přípravě, jež kvůli obecnému růstu výdělků v české ekonomice také narůstají.
Nicméně i tak platí, že v porovnání se situací před deseti lety si letos mohou Češi průměrně pořídit za čistou mzdu o 38 beránků více než za čistou mzdu tehdy. A to přesto, že cena ingrediencí do beránka je letos o 68,5 procenta vyšší než roku 2015.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
