Vir Usutu byl poprvé izolován v padesátých letech minulého století v Africe. Do Evropy se podle České společnosti ornitologické rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny v Itálii. Od té doby se dostal do dalších evropských zemí včetně Česka. První mrtvý pták s virem Usutu byl kos nalezený v Brně v roce 2011.
V Česku se vyskytují dva druhy kosa – kos černý (Turdus merula) a kos horský (Turdus torquatus). Třetí druh – kos šedokřídlý (Turdus boulboul) – žije v Asii.
Zdroj: Wikipedia
Vloni se znovu objevil ve velkém v Česku, což mimo jiné potvrdilo i sčítání ptactva. Zatímco předloni se při vánočním pozorování ptáků především na krmítku kos vyskytoval na 98 zahradách ze sta, nyní už jen zhruba na 58.
„Ačkoliv je vir schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí. Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání,“ upřesňuje Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
Choroba šířená komáry
Vir Usutu přenášejí komáři. V uplynulém roce mohlo k jeho šíření u nás přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje. Na početné úhyny kosů začala upozorňovat ornitology a další experty laická veřejnost. Genetické analýzy českých vědců zkraje letošního roku potvrdily podezření, že na vině je skutečně vir Usutu.
Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zkoumaly desítky uhynulých kosů v Praze a Brně. „Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ sdělil Václav Hönig, virolog z Parazitologického ústavu.
Přestože v minulém desetiletí vir Usutu způsobil hromadná úmrtí ptactva například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku nebo Maďarsku, nikdy se nestalo, že by konkrétní druh zcela vyhynul, a to ani lokálně. To potvrdil i Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Epidemie jsou v přírodě poměrně běžné, vyhynutí kosa ale nehrozí.
Nebezpečí pro lidi
Vir Usutu může nakazit i člověka. Infekce obvykle nemá žádné příznaky, případně zasáhne člověka jen lehčí formou. Pacient může mít teplotu, být unavený, někdy se může objevit vyrážka anebo dokonce žloutenka. Více ohrožení mohou být lidé s oslabenou imunitou, u nichž byly v minulosti zaznamenány i případy vážných infekcí centrálního nervového systému.
Virové onemocnění Usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako jsou klíšťová encefalitida, žlutá zimnice či horečka Západního Nilu, do čeledi Flaviviridae.
