Důvodem pádu akcií slavného klubu je pondělní večerní rezignace celé jeho správní rady, včetně šéfa Andrey Angnelliho a také viceprezidenta Pavla Nedvěda. Rezignace následovala poté, co italské úřady zahájily vyšetřování klubového účetnictví.
Juventus jej měl falšovat a provádět také další machinace. Klub to ovšem odmítá. Uvedl, že publikuje nové, upravené finanční výkazy, které budou na konci prosince schvalovat jeho akcionáři. Jde o další pohromu, jež v poslední době „Starou dámu“ dostihla.
Loni na jaře se akcie Juventusu prudce propadly po krachu jednání ohledně vytvoření Evropské Superligy. Jejím klíčovým architektem byl právě zmíněný Agnelli. Šest anglických, tři italské a tři španělské fotbalové kluby zvučných jmen se rozhodly vytvořit Superligu pod tíhou kynoucího dluhu. Kvůli pandemii se totiž řada velkoklubů ocitla v sezóně 2019/2020 ve ztrátě.
Superliga představovala pro dvanáct klubů a jejich majitele, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v rámci přední evropské klubové soutěže, jakési trvalé privilegium.
Kromě dvanácti zakládajících klubů by se Superligy účastnily permanentně ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe na nepřetržité období „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv, z účasti ve „VIP“ klubové soutěži.
Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fanouškovské základny jednotlivých klubů, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA.
A také předních evropských politiků, jako třeba tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Všechny je více či méně upřímně popudila, až rozlítila, zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala akcionářům a investorům zakládajících klubů.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
