To umožnilo snížit letošní očekávaný propad americké ekonomiky na 3,7 % z 6,5 %. Míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout 7,6 % ke konci roku oproti 9,3 % očekávaných dříve. Prognózu jádrové inflace Fed navýšil na 1,5 %.
I přes toto zlepšení se však celkový obrázek nemění. Hlavní starostí Fedu jsou rizika spojená s dopadem virové epidemie na ekonomiku a dlouhodobě nízká inflace, která by se k dvouprocentnímu cíli měla dostat až v roce 2023.
Druhou zásadní zprávou pro investory je reflexe nové strategie Fedu představené na konci srpna. Snaha udržovat inflaci v průměru okolo dvou procent nyní znamená, že Fed by po určitou dobu toleroval inflaci i nad dvěma procenty jako kompenzaci dlouhého období příliš nízké inflace.
Za této situace Fed nevidí v následujících letech prostor pro zvyšování úrokových sazeb a ty by měly zůstat „přibité“ k nule minimálně do roku 2023. Zároveň centrální banka USA hodlá pokračovat v masivních nákupech dluhopisů v minimálním objemu 120 miliard dolarů měsíčně.
Pro investory to má následující závěr. Masivní podpora ekonomiky a trhů ze strany Fedu bude v následujících měsících pokračovat. Úvahy o možné redukci nákupů dluhopisy nebudou aktuální dříve než na jaře, kdy by mělo být jasněji, zda se americká ekonomika vyrovnala s dopady virové epidemie a zda dostupnost vakcín a léků eliminuje rizika šíření viru do budoucna.
Autor je makroekonomický analytik společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
