Celkově nová prognóza z dílny ČNB předpokládá rychlejší růst hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce, než tomu bylo v květnové prognóze, pro letošní a příští rok prognóza očekává vyšší inflaci a rychlejší růst úrokových sazeb a předpokládá též rychlejší posílení koruny, zejména v roce 2022.
Bankovní rada vidí rizika vůči takto nastavené prognóze jako slabě protiinflační, zejména kvůli možnosti rychlejšího posílení koruny a přetrvávajícím nejistotám ohledně vývoje domácí ekonomické aktivity.
Dnes schválené zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu opět schválili čtyři členové bankovní rady – a jako velmi pravděpodobné se jeví, že stejně jako v červnu do této čtveřice patřili guvernér Rusnok, viceguvernéři Mora a Nidetzký a člen bankovní rady Holub.
Guvernér Rusnok nicméně na tiskové konferenci konstatoval, že zmíněná čtveřice byla na dnešním zasedání blíže argumentům pro zvýšení repo sazby o půl procentního bodu, což je zřejmě krok, který doporučovala čerstvá prognóza z dílny ČNB.
Zvýšení sazeb o půl procentního bodu na dnešním zasedání podpořil opět pouze jeden člen bankovní rady – lze předpokládat, že stejně jako v červnu byl tímto členem Vojtěch Benda. Dva členové bankovní rady hlasovali pro stabilitu úroků – domnívám se, že stejně jako v červnu šlo o Oldřicha Dědka a Aleše Michla, jmenovitý přehled hlasování bude zveřejněn za týden v pátek.
Nová prognóza vidí výraznější růst cenových tlaků v české ekonomice: Jestliže květnová prognóza ČNB viděla meziroční inflaci v letošním závěrečném čtvrtletí v průměru na úrovni 3,1 procenta, tak aktuální prognóza vidí inflaci v závěrečných měsících letošního roku v oblasti 3,8 procenta.
Výhled růstu HDP pro letošní rok byl revidován výrazně nahoru: V květnové prognóze centrální banka počítala s růstem 1,2 procenta, nyní je letošní růst HDP odhadován na úrovni 3,5 procenta.
Koruna by měla posílit vůči euru pod úroveň 25 na přelomu letošního a příštího roku, tedy přinejmenším o půl roku dříve, než co předpokládala prognóza ČNB z letošního května. Ve druhé polovině roku 2022 by koruna dle čerstvé prognózy centrální banky měla obchodovat pod úrovní 24,50 za euro.
Také úrokové sazby jsou nyní odhadovány na vyšší úrovni než v květnu, z výhledu pro sazbu PRIBOR lze odvodit, že prognóza ČNB očekává repo sazbu v závěru letošního roku přinejmenším na úrovni 1,50 procenta, zatímco květnová prognóza pracovala s úrovní 1,25 procenta.
Dvojí až trojí zvýšení úrokových sazeb, tedy repo sazbu až na úrovni dvou procent, vykresluje aktuální prognóza pro rok 2022, což je s porovnání s květnovou prognózou o čtvrt procentního bodu výše.
Vyznění nové prognózy ČNB, tedy silnější než původně předpokládaný růst HDP v letošním roce, s tím související vyšší cenové tlaky, rychlejší růst úrokových sazeb a o něco výraznější posílení koruny, dle mého názoru není překvapivé a je konzistentní s děním v české ekonomice.
Zároveň chápu, že bankovní rada ve své většině nechtěla na dnešním zasedání zvýšit repo sazbu o půl procentního bodu a přikloňuje se spíše ke scénáři zvyšování úroků o čtvrt procentního bodu na každém měnově-politickém zasedání.
Takto lze očekávat, že repo sazba v závěru letošního roku dosáhne úroveň 1,50 procenta, neboť do konce letošního roku nás čekají tři měnově politická zasedání – v září, listopadu a prosinci – a z dnešního pohledu se jako pravděpodobným scénář jeví zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu na každém z těchto zasedání.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
