Pražský podnikatel, říkejme mu třeba pan Josef (jeho celé jméno má redakce k dispozici – pozn. red.), naši redakci už během první vlny pandemie upozornil na to, že jej banka, u které má jeho firma účet, kvůli vyřešení jeho záležitosti nutila k osobní návštěvě pobočky. Ta ale v té době byla kvůli protipandemickým opatřením řadu týdnů uzavřena (redakce ví, o kterou pražskou pobočku banky jde – pozn. red.).
„Bankou přidělená „elektronická“ firemní bankéřka na mé e-maily vůbec nereagovala. Zavolat na mobil nešlo, protože jej ve své „elektronické vizitce“ neuvedla. A volat na její číslo do práce nemělo smysl, když pobočka byla zavřená kvůli nařízení vlády. A z komunikace s telefonickým centrem banky jasně vyplynulo, že záležitost, kterou s bankou potřebuji vyřešit, to prý nejde jinak, než osobně,“ vybavuje si pan Josef.
Dostal se do choulostivé situace, protože potřeboval zrušit přístup k firemnímu účtu zaměstnanci, který už v jeho firmě nepracoval. Pan Josef při komunikaci s telefonickým centrem banky navrhoval, že pošle svůj požadavek z firemní datové schránky. „To nejde, musíte to vyřešit osobně na pobočce,“ reagovala operátorka. „Ale vždyť všechny vaše pobočky jsou teď zavřené,“ namítl pan Josef. „Je mi líto, budete si muset počkat, až se znovu otevřou,“ odvětila operátorka.
Banka neuznává komunikaci přes datovou schránku
Do call centra banky volal několikrát v naději, že narazí na někoho, kdo mu pomůže vyřešit jeho problém. „Nechápu, že banka neuznává komunikaci prostřednictvím datové schránky a že si vůbec v takové situaci může dovolit argumentovat svými vnitřními předpisy a ohánět se tím, že je to kvůli mé ochraně. Jaké mé ochraně, když nemůžu ochránit účet své firmy?“ klade si otázku pan Josef.
Nakonec se mu podařilo přesvědčit jednu operátorku, aby deaktivovala možné aktivity bývalého zaměstnance ve firemním bankovnictví. „Sice už nemohl zadávat příkazy a posílat peníze, ale stále měl do firemního účtu přístup ve svém počítači i mobilu. Takže stále viděl pohyby na našem firemním účtu a já jsem s tím až do poloviny května nemohl vůbec nic dělat,“ říká pan Josef.
S přidělenou firemní bankéřkou se pak, když se potkali, jen pozdravil a šel rovnou za jejím nadřízeným, vybavuje si. „A pak jsem asi půl hodiny čekal, než v počítači a v několika bankovních databázích „odkliká“ v několika systémech našeho bývalého kolegu, než k tomu vytiskne papíry a než je oba podepíšeme. A než si zkopíruje mou občanku a zkontroluje si v obchodním rejstříku, že jsem stále majitelem a jednatelem firmy,“ vzpomíná pražský podnikatel.
Snížit kontokorent? Na pobočku!
Pan Radim (jeho celé jméno má redakce k dispozici – pozn. red.), firmu nemá, ale podniká už deset let jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Také jeho, jak se redakci FAEI.cz svěřil, banka aktuálně nahání, aby se zastavil na některé její pobočce kvůli kontokorentu, resp. neplnění jeho podmínek.
„Za poslední týden jsem měl několik telefonátů z banky (pozn. red. – víme, o kterou banku jde), kdy mi operátorky opakovaně sdělovaly, že neplním sjednané podmínky kontokorentu, respektive kreditní obrat na účtu v dojednané výši, a že mi kontokorent sníží. Fajn, tak mi jej snižte rovnou, klienti neplatí, je koronavirus, říkám. To takhle nejde, musíte na pobočku,“ vybavuje si pan Radim komunikaci s bankou.
A budu kvůli tomu muset do banky?
„Já na to: Víte, že plukovník Prymula apeloval, abychom zůstali doma a nikam teď během druhé vlny nechodili? To musíte vyřešit se svým osobním bankéřem, kterým nově je… začala operátorka. Mám u vás svou bankéřku, s kterou vše potřebné kolem svého podnikání řeším, skočil jsem jí do řeči a znovu jsem ji vyzval, ať už mi banka přestane vyhrožovat snížením kontokorentu a rovnou jej sníží,“ líčí pan Radim.
„To nemůžu, pro snížení kontokorentu musíte do banky osobně, odvětila mi operátorka. Nezlobte se na mne, mám astma a cukrovku a nebudu se kvůli tomu vystavovat možnému riziku nákazy v době, kdy eskaluje druhá vlna koronaviru, opáčil jsem a rozhovor ukončil,“ vybavuje si pan Radim průběh telefonátu.
A dodává, že za pár dnů mu z téže banky zase volali. Tentokrát, aby mu nabídli podnikatelský „covidový“ úvěr se státní podporou. Pan Radim skousával na jazyku ironickou otázku: „ A budu kvůli tomu muset do banky?“
