Bitcoin tak letos zhodnocuje pouze o zhruba pět procent, takže je méně výkonný, než konvenční aktiva typu akcií. Klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, totiž letos zhodnocuje o přibližně dvanáct procent.
Pod znatelným výprodejním tlakem se bitcoin ocitl už v květnu, kdy se od něj odvrátila automobilka Tesla. Oznámila totiž, že jej přestává přijímat jako platidlo při koupi svých vozů. Začátkem roku přitom záměr Tesly přijímat bitcoiny jako platidlo zásadně přispěl k jejich cenovému růstu na zmíněný historický vrchol.
Odvrácení Tesly a jejího vlivného šéfa Elona Muska od bitcoinu zintenzivnilo debatu o míře environmentálního zatížení, kterou těžba kryptoměn vyvolává. Právě s odkazem na vysokou environmentální zátěž těžby se Musk od bitcoinu odvrátil.
Za nynějším poklesem ale bezprostředně stojí zejména přístup čínských úřadů, které zintenzivňují své úsilí o potlačení či přímo vykořenění těžební aktivity v segmentu kryptoměn. Některé oblasti Číny, například Vnitřní Mongolsko, jsou mezi těžaři kryptoměn oblíbené, neboť disponují velice levnou elektřinou. Ta je ovšem levná proto, že se vyrábí z nekvalitního uhlí.
Čínská centrální banka v pondělí svolala představitele čínských bank či platforem typu AliPay, aby připomněla svůj zákaz poskytování služeb v segmentu kryptoměn. To obchodníci s kryptoměnami v čele s bitcoinem vnímají jako neklamné znamení stále striktnějšího postoje čínských úřadů.
Kryptoměnám přitom nesvědčí ani obecně zhoršená nálada na kapitálových trzích ve světě, již způsobuje změna rétoriky americké centrální banky z minulého týdne.
Americká centrální banka signalizuje úmysl dřívějšího než dosud předpokládaného zahájení debaty o započetí ukončování současné extrémně expanzivní měnové politiky. Taková zpráva je negativní zejména z hlediska investorů do rizikovějších, ba spekulativních aktiv, mezi něž se řadí i kryptoměny.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
