Za prudkým propadem ceny kryptoměny stojí zejména houstnoucí nervozita finančních trhů. Bezprostředně se stupňuje v důsledku včerejšího zveřejnění čísel z amerického trhu práce. Ten vykázal poměrně slabý růst.
Tento růst však zároveň není tak slabý, míní trhy, aby přiměl americkou centrální banku k přehodnocení svého stávajícího postoje ohledně ústupu od extrémně expanzivní měnové politiky a kvantitativního uvolňování.
Trhy tak čelí vyhlídce slabší než očekávané makroekonomické situace, která přitom přesto nebude již tolik jako nyní podporována „tištěním peněz“ v podání nejvýznamnější centrální banky světa. Navíc je zneklidňuje stále poměrně nevyzpytatelná nová varianta covidu, omikron, jejíž dopad na americkou i světovou ekonomiku zatím nejsou s to s uspokojivou mírou pravděpodobnosti prognózovat.
Výsledkem stupňující se nervozity a pesimismu trhů je odklon od rizikovějších aktiv typu právě bitcoinu, a naopak příklon k tradičním „bezpečným útočištím“, jako jsou americké dluhopisy.
Současná situace demonstruje, že podstatná část poptávky po bitcoinu je poměrně konvenční. V tom smyslu, že spatřuje v bitcoinu spíše jedno z rizikových aktiv, jež se jako jiná taková aktiva veze na vlně extrémně expanzivní měnové politiky.
Jakmile má být taková měnová expanze utlumena, bitcoin se zadrhává. To je do jisté míry paradoxní, neboť bitcoin v roce 2009 vznikl z velké části jako vyjádření vzdoru právě proti konvenčnímu finančnímu systému založenému na přebujelé měnověpolitické expanzi, tedy onom „tištění peněz“ ve velkém.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
