Bojíme se regulací, zní od firem z celého světa i ČR

Analýza
Pro firmy z celého světa je největším rizikem pro podnikání regulace, kterými se jednotlivé státy připravují na možné scénáře ekonomicko-politického vývoje. Vyplývá to z aktuálního celosvětového průzkumu poradenské společnosti BDO. Tato obava se přitom od loňska výrazně zvýšila. Jiné studie a ankety dokládají, že obdobné obavy mají rovněž podnikatelé v České republice.
Obecně panuje názor, že regulační a byrokratické zásahy orgánů Evropské unie potlačují inciativu firem a komplikují jim život. Foto: Pixabay

Přesně 62 procent z více než pěti set dotázaných společností z celého světa odpovědělo v průzkumu auditorské a poradenské společnosti BDO, že jako největší riziko pro své podnikání pokládají různé druhy regulací. Oproti roku 2017 jde o téměř dvojnásobný nárůst – loni to bylo 35 procent dotázaných firem. Obavy panují například o změnu legislativních podmínek, za nichž firmy poskytují své služby zákazníkům.

„Důvodem obav je potenciální existenční dopad na podnikání firem, zejména v podobě nových obchodních dohod a bariér. Aktuálně se jedná o uložení sazeb na dovoz kovů do USA, plánovaná protiopatření Evropské unie, anebo opětovné projednávání obchodních ujednání s Velkou Británií, která EU opouští,“ vysvětluje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO. Tato opatření totiž mohou mít vliv jak na další obchodní dohody, tak i na bonitu jednotlivých průmyslových odvětví nebo dokonce ekonomiku celých států.

Zlý Brusel? Ne tak docela

K zajímavým závěrům došel aktuální evropský průzkum společnosti PwC. Zatímco obecně panuje názor, že regulační a byrokratické zásahy orgánů Evropské unie potlačují inciativu firem a komplikují jim život, většina oslovených podnikatelů to tak nevidí. Naopak uvedli, že jejich národní vlády nedělají dostatek pro to, aby prosazovaly jejich podnikatelské zájmy.

Regulace národních vlád je podle nich přínosem pro velké podniky na úkor malých podnikatelů. Přes 40 procent dotázaných je nejvíce nespokojeno s úrovní vládních služeb. Až pak následovaly ochrana životního prostředí a kvalita vzdělávacího systému.

„Soukromí podnikatelé jsou páteří evropského hospodářství. Pokud to tak má být i nadále, je třeba, aby nová vláda věnovala tomuto sektoru dostatečnou pozornost a při tvorbě, či změně legislativy vedla diskusi i s menšími podniky,“ citovala ČTK ředitele poradenství pro veřejný sektor PwC ČR Karla Půbala.

Národní vlády v rámci EU se musí podle něj mnohem více snažit o to, aby získaly důvěru soukromých podnikatelů, a to jak při řešení byrokracie, tak při dodržování právních předpisů. Ani pro Evropskou unii ovšem není výsledek průzkumu úplně růžový – téměř 29 procent dotázaných podnikatelů považuje byrokracii EU za problém.

Investicím brání byrokracie

Že je byrokracie a různé regulace vážným problémem, ukázal i průzkum zveřejněný loni na podzim, který zpracovala agentura IPSOS pro Sberbank. Více než 90 procent dotázaných malých a středních podnikatelů mí chuť investovat do svého podnikání, ale podstatnou část z nich brzdí je příliš velká byrokracie – a rovněž nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.

Jako největší brzdu pro svůj další rozvoj uvedla více než polovina oslovených podnikatelů právě byrokracii a současnou legislativu. Pozitivním výsledkem průzkumu naopak je, že investovat do vlastního byznysu se vyplácí. Více než 90 procent šéfů firem uvedlo, že se jim investice zhodnotily a přinesly očekávané výsledky.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.