Aktuální verze dohody se stává nástrojem politického boje. Británie je rozhádanou zemí, která 133 dní před brexitem neví, za jakých podmínek bude Evropskou unii opouštět. Stále pravděpodobnější je takzvaný tvrdý brexit, který podle propočtů Mezinárodního měnového fondu přijde Británii na 6 procent hrubého domácího produktu. To by celou zemi uvrhlo do hluboké krize a vedlo k růstu nezaměstnanosti a propadu životní úrovně.
V Británii se začíná mluvit o možnosti odchodu premiérky Mayové, což prosazuje vlivná skupina uvnitř Konzervativní strany. V takovém případě je možné, že se budou konat nové volby, které se však nestihnou uskutečnit před termínem brexitu. Navíc Evropská unie by v tomto případě ztratila partnera pro další vyjednávání.
Do hry se vrací varianta nového referenda o brexitu, což prosazuje Liberální strana a významná část Dělnické strany. Konzervativní strana však tuto variantu odmítá s tím, že lidé se již jednou v referendu jasně vyjádřili. Je proto možné, že proběhne pouze takzvané malé referendum o tom, zda se brexit uskuteční podle dojednané dohody nebo bez dohody.
Do úvah se dostává i možnost, že dojde k odsunutí brexitu na pozdější termín a mezitím se bude dál jednat. Takovou možnost by však musela jednomyslně odsouhlasit Evropská unie, což se nezdá být příliš pravděpodobné. Z ekonomického pohledu by však tato varianta byla vhodná, protože by k brexitu došlo až ve chvíli, kdyby s ním všichni souhlasili a mezitím by nevznikaly zbytečné náklady.
Ze všech variant je zřejmé, že Británie sama neví, co bude dál. Země se dostala na rozcestí, odkud všechny varianty vedou do pekla. Je nutné se začít připravovat na variantu tvrdého brexitu, který pro Británii bude zničující. Tvrdý brexit poškodí i hospodářství Evropské unie, ale ztráty se rozloží na více zemí a budou tak o poznání mírnější. Samotná Česká republika může přijít o část zahraničního obchodu, což přinese zpomalení ekonomického růstu.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
