Meziroční inflace v eurozóně v březnu dle předběžných údajů vzrostla z 0,9 procenta na 1,3 procenta, což představuje nejsilnější meziroční růst spotřebitelských cen od loňského ledna. Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje domácí cenové tlaky, v březnu klesla na 0,9 procenta z meziroční úrovně 1,1 procenta zaznamenané v únoru.
Nejde o překvapivou zprávu: Zejména ceny pohonných hmot a také nízká srovnávací základna představovaná vývojem spotřebitelských cen loni na jaře by měly vést k růstu celkové inflace v eurozóně i v dalších měsících.
Inflace v eurozóně v nejbližších měsících velmi pravděpodobně dále poroste, Evropská centrální banka (ECB) ale dala jasně najevo, že bude hledět skrze letošní nárůst inflace a bude udržovat měnové podmínky uvolněné s cílem podpořit oživení ekonomiky a nebude zpřísňovat svou měnovou politiku.
ECB nárůst inflace pro další měsíce očekává, její odhad průměrné inflace pro letošní rok činí 1,5 procenta. Banka očekává, že v roce 2022 se růst cenových tlaků zmírní a měnová politika v eurozóně se tak nadále soustředí na vytvoření podmínek, jež podpoří oživení ekonomiky zasažené pandemií a souvisejícími omezeními.
V samotné eurozóně by se měla inflace zklidnit nejpozději počátkem roku 2022 a měla by setrvat pod inflačním cílem, jenž ECB definuje v oblasti blízko pod úrovní dvou procent. Vyšší inflace v březnu a stejně tak očekávání vyšší inflace do dalších měsíců nepovedou ke změně kurzu politiky ECB, kde je momentálně základní prioritou podpora oživení ekonomiky.
Březnový nárůst inflace v eurozóně není překvapivý a další zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen lze čekat i do dalších měsíců. Obdobný vývoj lze předpokládat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky.
Scénáře růstu inflace v nejbližších měsících a souběžně zdrženlivé reakce centrálních bank lze čekat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky a měnové politiky České národní banky (ČNB).
Výraznější než očekávaný růst vykázala inflace v Polsku. Ale ani ve středoevropském regionu nebudou centrální bankéři spěchat se zpřísněním měnové politiky. Nejistoty a rizika, jež pro hospodářské oživení plynou z pandemie a ze souvisejících uzavírek v ekonomice, totiž nabádají k opatrnosti, co se týče reakce centrálních bank na zřejmě jen přechodný nárůst inflace.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
