„Z hlediska sezónnosti patří květen tradičně mezi nejslabší měsíce,“ vysvětlil ekonom Komerční banky Jaromír Gec s tím, že letošní květnový deficit (44,4 mld. Kč) je nejmenší od předpandemického roku 2019. „Nejmírnější za posledních šest let byl i letošní deficit za prvních pět měsíců vyjádřený v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP),“ doplnil Gec.
Druhý důvod vysvětlila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Konsolidaci veřejných rozpočtů podle ní pozitivně ovlivnilo inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. „Letos se začaly projevovat změny, které byly přijaty v rámci konsolidačního balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani,“ přiblížila Krček.
Třetí důvod faei.cz sdělil partner společnosti PwC pro veřejný sektor Jan Brázda: „Hospodaření státního rozpočtu ve volebním roce bude vždy pod dvojnásobným drobnohledem, přesto i letos platí, že větší soudy o efektivitě hospodaření lze dělat teprve po výsledcích z června a července, kdy do rozpočtu přitečou čtvrtletní zálohy největších daní – DPH a daně z příjmů právnických osob.“
Částečná konsolidace veřejných financí
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, vláda reálně naposledy hospodařila lépe než letos v prvních pěti měsících roku 2019. „To svědčí o částečné konsolidaci veřejných financí, k níž za vlády Fialova kabinetu dochází,“ uvedl Kovanda s tím, že je to zejména díky růstu tuzemské ekonomiky, jejž do značné míry táhne spotřeba domácností a poměrně nízké, stabilizované inflaci.
„Lepšící se výsledek hospodaření vlády podporuje nejen stav ekonomiky, ale z menší části také vládou prosazený konsolidační balíček, který navyšuje příjmy státního rozpočtu ještě nad rámec těch, které generuje zlepšující se makroekonomická situace. Rostoucí spotřeba domácností zvyšuje inkaso spotřebních daní či DPH, výdaje kvůli zkrocení inflace narůstají meziročně jen nepatrně,“ uvedl.
Lukáš Kovanda, podobně jako Jan Brázda z PwC, rovněž připomněl časování příjmů a výdajů státního rozpočtu. „Je třeba vést v patrnosti, že ve druhé polovině roku už deficit s vysokou pravděpodobností nebude narůstat tak rychle jako v prvním pololetí,“ vysvětlil ke schodku, jenž už za prvních pět měsíců roku překonal 170 miliard korun. Vláda letošní deficit plánuje nejvýše 241 miliard korun.
Podle Terezy Krček z RB je konsolidace mírná a pozvolná, schodky se snižují: „Avšak je otázkou, jak dopadne finální rozpočet na konci roku a zda bude dodržen plánovaný deficit. V tomto roce se mohou na příjmech do státního rozpočtu negativně propsat americká cla, která by mohla zpomalit růst ekonomiky a snížit růst příjmů. To by mohlo tvořit tlak na dodržení plánovaného schodku.“
Rizika směrem k hlubšímu deficitu
Také ekonom KB Jaromír Gec ponechává své bance prostor pro manévrování: „V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data (výše květnového schodku, pozn. red.) nevylučují splnění schváleného schodku, přestože rizika nadále hodnotíme jako vychýlená směrem k hlubšímu deficitu.“ Gec rovněž upozornil na riziko útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.
„Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice, tedy nad rámec schváleného postupného navyšování výdajů na obranu tempem 0,2 procentního bodu HDP ročně na cílová tři procenta v roce 2030,“ uvedl.
Větší výdajové pokušení?
Podle Brázdy z PwC lze předpokládat, že s blížícími se volbami může být vláda pod „větším výdajovým pokušením“. V horším případě podle něj půjde o jednorázové neinvestiční výdaje. „V tom lepším o investice do strategických oblastí, jako jsou dopravní infrastruktura, energetická bezpečnost či obrana. „Tyto investice jsou z mého pohledu dokonce důležitější než jednorázově nižší schodek rozpočtu,“ řekl.
Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček připomněla, že současné výdaje na obsluhu státního dluhu se zvýšily na 37,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,4 procenta. „Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až květen 2025 odpovídají stejné výši výdajů úhrnem za celý rok 2008 (37,66 mld. Kč),“ přidala srovnání.
Podle ekonomů KB letos deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 miliard korun v poměru k HDP setrvá poblíž loňských 2,2 procenta. „Zatím se nezdá, že by překážkou dosažení uvedeného schodku 241 miliard měl být slabší letošní výkon české ekonomiky, než s jakým vláda loni při sestavování rozpočtu počítala,“ uzavřel optimisticky Kovanda z Trinity Bank.
