Příjmy státního rozpočtu se ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšily o 6,1 procenta (+27,4 mld. Kč). Inkaso daní vzrostlo o necelých sedm procenta (+15,5 mld. Kč), když na daních z příjmů právnických osob se vybraly o takřka čtyři procenta více (+1,6 mld. Kč) a na daních z příjmů fyzických osob až o 22,3 procenta.
V absolutním vyjádření však jde jen o nárůst o jednu miliardu korun, což je dáno výraznějším posílením splatností první čtvrtletní zálohy. Dopady konsolidačního balíčku ovšem budeme moci vyhodnotit lépe v dalších měsících při ročním zúčtování daní za rok 2024.
Na sociálním pojištění stát vybral o 7,5 procenta (+13,3 mld. Kč) více vzhledem k pravděpodobně pokračujícímu solidnímu nárůstu mezd. Díky tomu roste také ochota domácností ve vyšší míře utrácet, což se projevuje na vyšším výběru daně z přidané hodnoty (+7,1 %, +6,1 mld. Kč).
Dvouciferný nárůst výběru daní byl evidován u spotřebních a energetických daní (+11,8 %), kde se projevuje efekt zavedení daně na zahřívané tabákové výrobky (např. e-cigarety, pozn. aut.) od tohoto roku. Někteří spotřebitelé se snažili předzásobit, a vyhnout se tak vyšší daňové sazbě. Podobně tomu bylo i v případě spotřební daně z lihu (+10,6 %, +0,4 mld. Kč).
Výdaje byly za první dva měsíce nižší než v minulém roce, ale březen přinesl zlom. Celkové výdaje se zvýšily o 2,4 procenta (+13,6 mld. Kč), když o necelá tři procenta stouply běžné výdaje. Zároveň se dalo o deset miliard korun více na financování vzdělání, na podporu sportu téměř o čtyři miliardy více a na obsluhu státního dluhu bylo meziročně vynaloženo o více než pět miliard korun více.
V případě posledně jmenovaného se v prvním čtvrtletí vynaložilo 16,4 mld. Kč, což je oproti minulému nárůst takřka o polovinu. Rostoucí tlak na veřejné finance (např. vyšší výdaje na obranu) mohou způsobit prodražení českého dluhu na zaplacených úrocích v dalších letech, pokud se nebude pokračovat v nutných reformních krocích za účelem ozdravení veřejných financí.
Stát méně pomáhal v oblasti energií (-12,5 mld. Kč), protože nejhorší vlna energetické krize pominula. Kapitálové výdaje byly o pět procent (-1,7 mld. Kč) nižší než loni, ale to je dáno i proměnlivým počasím. Realizace investic probíhá tradičně častěji ve druhé polovině roku.
Rozpočet je na tom sice lépe než loni, ale zda bude dodržen naplánovaný deficit, je zatím velmi obtížné predikovat. Rizikem je především možná celní válka, která by měla negativní dopad na růst české ekonomiky. V takovém případě by stát vybral méně, než si naplánoval, a naopak by mohl více finančních prostředků vynaložit v sociální oblasti, např. při potenciálním nárůstu nezaměstnanosti.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
