Dělo se tak i navzdory negativním geopolitickým a ekonomickým faktorům, které mohou mít vliv i v letošním roce. Bude investiční svět i nadále schopen udržet tempo z roku 2025? Analytici jsou optimističtí, ale mají vztyčený varovný prst.
Výhledy bankovních domů Morgan Stanley, Goldman Sachs či JP Morgan na rok 2026 hovoří o pokračujícím růstu globální ekonomiky. Podle JP Morgan rostl loni hrubý domácí produkt (HDP) stabilně, přičemž finance směřovaly zejména do technologií.
Přesto například v USA brzdily širší rozvoj problémy ve veřejném sektoru a inflace. Banka zároveň očekává, že „lepkavá“ inflace by mohla přetrvávat, avšak první polovina roku by mohla přinést zlepšení HDP.
Jeho růst by mohl nastartovat daňový program podepsaný v červenci 2025 se zajímavým názvem „Jeden velký, krásný zákon“. Ten přináší snížení daní a například právnické osoby si polepší o více než 230 miliard dolarů, což podpoří soukromý sektor a spolu s nižšími úrokovými sazbami sníží nezaměstnanost.
Je však třeba myslet i na státní dluh, který se podobnými úlevami potenciálně zvyšuje. Co se týče úroků, trh očekává jejich další snižování, přičemž podle nástroje CME FedWatch by k tomu mohlo dojít již na březnovém zasedání Federálního rezervního systému (Fed, centrální banka USA, pozn. red.). Ten v prosinci nenaznačil žádné budoucí kroky a uvidí, jak se bude ekonomika chovat.
Zdrojem nejistoty zůstávají i politické faktory. Trumpova cla, která na jaře 2025 přinesla celosvětové otřesy, mírně ustoupila do pozadí, ale nadále formují geopolitické vztahy. Úlevu přinesly dohody s důležitými partnery, jako EU, Japonsko nebo Čína, avšak Goldman Sachs přesto upozorňuje, že cla mohou pokračovat ve vytváření rizik.
Nestálost by navíc mohlo přinést rozhodnutí soudu ve věci využití zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích, který americký prezident využil k uvalení cel.
V listopadu by se měli investoři připravit na volby do amerického Kongresu, které se tradičně konají v polovině funkčního období prezidenta, a které by mohly přinést krátkodobou volatilitu. V neposlední řadě je třeba zmínit i válečné konflikty, které vytvářejí tlak na investice.
Analytici sice očekávají růst globálního HDP, avšak JP Morgan upozorňuje, že půjde o odlišné scénáře region od regionu. Tahounem zůstanou Spojené státy, a to díky technologickému sektoru. Názory na růst v Evropě se liší. Zatímco JP Morgan hovoří o zvýšené dynamice, Morgan Stanley upozorňuje na pomalejší rozvoj.
V Asii by mohlo růst Japonsko pod vedením nové premiérky, na čemž se shodují JP Morgan a Goldman Sachs. Prosperovat by mohly i rozvinuté trhy, včetně Číny, jejíž fiskální stimuly z roku 2025 by mohly přinést kýžené ovoce. Morgan Stanley je vůči Číně pesimističtější – ve svém výhledu uvádí, že stimuly byly pomalé.
Hlavním tématem letošního roku zůstává umělá inteligence. Více analytiků se shoduje, že objemy investic se budou i nadále pohybovat v miliardách dolarů, a to nejen do AI, ale i do softwaru a datových center.
Například Meta, jejíž odhady výdajů v roce 2025 vzrostly na 70–72 miliard dolarů, očekává, že letos to bude výrazně více. O mnoho vyšší tempo očekává do budoucna také Microsoft, který do technologie vynaložil 35 miliard.
Umělá inteligence (AI) je hnacím motorem zisků nejedné společnosti a každá by si chtěla ukousnout svůj kus z AI koláče, což může vést k přesycení a otázce, zda jsou firmy schopny naplnit vysoká očekávání trhu. Při pohledu na některé hospodářské výsledky by se zatím zdálo, že je naplňují, což však není zárukou.
Při pohledu na akciové indexy, zejména hlavní americký benchmark – S&P 500, se nabízí otázka, zda bude index schopen pokračovat v růstovém trendu. Analytici se shodují v tom, že ano, avšak mají rozdílné pohledy na procentuální zhodnocení, které se pohybují od jednociferných úrovní až po odvážnější dvojciferné.
Zatímco například banky UBS a Wells Fargo hovoří o růstu 5 až 7 procent, Morgan Stanley a londýnská burza (LSEG) očekávají 13 procent, respektive 11 procent, a společnost FactResearch hovoří dokonce o 15% růstu. Klíčové budou firemní zisky a schopnost obhájit své investice a rozhodnutí.
Důležité místo v portfoliích investorů mají drahé kovy, a to zejména zlato, přičemž do popředí se dostává i levnější stříbro. Jako bezpečný přístav těží z nestálosti na globálních trzích, jakými jsou zmíněná geopolitická a fiskální rizika.
V souvislosti s umělou inteligencí roste poptávka i po vzácných kovech, například platině, mědi či palladiu. JP Morgan v případě zlata očekává růst až k úrovni 5 000 dolarů za unci. Podobnou prognózu v případě zlata přinesla také Bank of America, zatímco Goldman Sachs očekává hodnotu 4 900 dolarů.
Letošek má být podle analytiků růstový, avšak je nutné se připravit na rizika a volatilitu. Příležitosti sice budou, ale je nutné je zvažovat nejen na základě makroekonomických údajů, ale i událostí ze světa. Proto je v souvislosti s aktuálním děním důležité klást důraz na diverzifikaci, kterou doporučují také analytici.
