Prudký nárůst pohonných hmot zaznamenali až na výjimky všichni (98 %), 81 procent z 511 dotázaných v „průzkumu“ (byl by reprezentativní, pokud by se jej účastnil dvojnásobek respondentů, pozn. red.) se zdražení přímo dotklo.
Celých 36 procent účastníků šetření uvedlo, že se jich prudký nárůst ceny pohonných hmot dotkl „významně“, dalších 45 procent dopady pocítilo, ale „ne zásadně“. Zdražení podle výzkumu pociťují lidé z menších obcí, menší dopad mělo na domácnosti s nižšími příjmy, které auto využívají významně méně.
„Automobil je bezpochyby nejužívanějším dopravním prostředkem. Denně nebo několikrát týdně jej využívá 65 procent dotázaných, buď jako řidič nebo spolujezdec. Autem častěji jezdí obyvatelé menších obcí do pěti tisíc obyvatel,“ sdělil redakci FAEI.cz Viktor Jurdič ze STEM/MARK.
„Přestože ceny pohonných hmot stoupají, lidé nějaké zásadní změny chování neplánují. Auto se pro většinu z nás stalo nedílnou součástí každodenního života a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit“, dodal Jurdič.
Z hlediska změn dopravních zvyklostí je podle něj poměr pozitivních a negativních odpovědí zhruba vyrovnaný. „Velmi záleží na lokalitě místa bydliště. Lidé z Prahy a velkých měst, kteří mají lepší možnosti využít jiné způsoby dopravy, jsou více připraveni ke změnám, naopak lidé z malých obcí jiné možnosti nemají,“ uvedl.
Obavu z dopadů růstu cen na svou finanční situaci má podle aktuálního výzkumu šest z deseti respondentů. Největší obavy podle něj mají lidé, kteří autem jezdí každý den. Lidé z domácností s nižšími příjmy se růstu cen pohonných hmot obávají přesto, že autem jezdí méně a zdražování paliv tak na ně dopadlo méně.
Další motoristický průzkum, tentokrát reprezentativní na vzorku 1050 respondentů, si loni v prosinci zadala společnost Schneider Electric pomocí nástroje Instant Research agentury Ipsos, a to na téma elektromobility. Dotazováni byli respondenti ve věku 18-65, kteří vlastní řidičské oprávnění skupiny B.
Češi podle tohoto průzkumu neřeší domácí nabíjení elektroaut, je pro ně údajně drahé, ale v ceně se vlastně neorientují. Vlastní elektronabíječku by si pořídilo jen sedm procent z nich. Hlavním důvodem je podle nich „vysoká cena“, o níž ale mají jen mlhavou představu. Domácí nabíjecí stanice totiž stojí už od 15 tisíc korun.
Uživatelé elektroaut musejí mnohem více než řidiči vozů s konvenčními motory řešit nabíjení. Zatím je v Česku ani ne 1 500 veřejných dobíjecích stanic. „V porovnání s přibližně čtyřmi tisíci čerpacích stanic je to rozhodně nedostačující,“ informoval naši redakci Leoš Kabát, specialista na elektromobilitu společnosti Schneider Electric.
Veřejné dobíjecí stanice jsou podle průzkumu Schneider Electric hlavním způsobem, jakým Češi svá elektroauta nabíjejí, popřípadě by nabíjeli, pokud by si ho pořídili. Využívá, nebo by je využívalo, 26 procent respondentů. Další pětina se spokojí s běžnou zásuvkou nebo zásuvkou se zesíleným příkonem.
„Drtivá většina respondentů ale nemá možnost elektroauto nabíjet a vlastně by jeho nabíjení ani neřešila. Oproti západní Evropě zatím elektroauta pro české řidiče zkrátka nejsou tématem,“ upřesnil Kabát. Podle něj ale do budoucna jistě budou. Od loňského října totiž platí novela stavební vyhlášky, která zpřístupní domácí nabíjení elektroaut.
Podle ní musí mít každá novostavba povinnou instalaci rozvodů pro nabíječky. A od konce minulého roku stát rozšířil podporu v rámci programu Nová zelená úsporám o nabíjecí stanice pro rodinné a bytové domy. Osobní nabíjecí stanice jsou zatím volbou jen pro sedm procent řidičů.
