Vyšší vývoz z Evropy patrně souvisel se snahou amerických spotřebitelů a firem o předzásobení před zavedeném nových cel. Na druhé straně Atlantiku potom nárůst dovozu vedl v letošním prvním čtvrtletí k prohloubení schodku bilance zahraničního obchodu, a tím i nižšímu hrubému domácímu produktu (HDP).
Ten podle prvního odhadu, který byl zveřejněn ve středu, poprvé od prvního čtvrtletí 2022 klesl, konkrétně o 0,2 procenta mezičtvrtletně anualizovaně. Kondice amerického trhu práce přesto zůstává solidní, byť je patrné jeho postupně zchlazování. Dubnový NFP report ukázal na 177 tisíc nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru.
To bylo oproti očekávaným 138 tisíc výrazně pozitivní překvapení, i když to bylo kompenzováno sestupnou revizí předchozího měsíce z původních 228 na 185 tisíc. Celkově podle nás tato data umožní americké centrální bance, Fedu, v příštím týdnu počkat na vyjasnění situace ohledně cel a ponechat úrokové sazby beze změny.
Nárůst celních bariér se podepisuje i na zhoršování ekonomického sentimentu. Tento týden zklamaly jak dubnové indikátory sentimentu podle Evropské komise v eurozóně, tak spotřebitelská důvěra podle Conference Boardu v USA.
V Americe se nálada spotřebitelů v dubnu dostala na vůbec nejnižší úrovně od roku 2020. Český PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) ze zpracovatelského průmyslu pak v dubnu sice pozitivně překvapil nárůstem na 48,7 bodu, v rámci struktury bylo však i zde patrné zhoršení očekávání, která jsou nejslabší za poslední čtyři měsíce.
Inflace v eurozóně v dubnu setrvala na 2,2 procenta meziročně. Růst jádrové složky se současně zvýšil o 0,3 procentního bodu na 2,7 procenta meziročně. Částečně se na tom sice podílelo jiné načasování Velikonoc oproti loňskému roku, neočekávané zrychlení ale současně nastalo u meziměsíční dynamiky cen služeb.
Celkově i přes zvýšenou dynamiku jádrových cen stále očekáváme, že Evropská centrální banka (ECB) bude dále snižovat úrokové sazby. Podle nás ještě dvakrát po 25 bazických bodů na 1,75 procenta v případě depozitní sazby.
Tuzemská ekonomika rostla podle předběžného odhadu během prvního čtvrtletí o 0,5 procenta mezičtvrtletně, což znamenalo zrychlení meziročního růstu na 2,0 z 1,8 procenta zaznamenaném ve čtvrtém čtvrtletí 2024. Výsledek odpovídal tržnímu očekávání.
Podle informací Českého statistického úřadu byla hlavním tahounem mezičtvrtletní dynamiky spotřeba domácností, ale pozitivně přispěly i investice (včetně zásob) a čistý vývoz.
Před zasedáním České národní banky (ČNB), které je v plánu příští středu, jsme se dočkali také komentářů členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl na konferenci v Plzni uvedl, že k případnému dalšímu snižování sazeb bude centrální banka přistupovat velmi opatrně.
Jestřábí tón mělo i vyjádření viceguvernérky Evy Zamrazilové, která se podle svých slov bude na květnovém zasedání rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich snížením. Zároveň nevyloučila, že příští „cut“ (snížení) by mohl být v tomto cyklu poslední.
Obchodování na devizových trzích v tomto týdnu scházel jednoznačný směr. Americký dolar se v páru se společnou evropskou měnou v pátek odpoledne pohyboval těsně pod 1,14 USD/EUR, kde týden otevíral.
Lehké posílení – pravděpodobně s přispěním určitého ústupu rizikové averze v návaznosti na zprávy o vyjednávání mezi USA a Čínou –, zaznamenaly mezitýdně měny středoevropského regionu. Česká koruna týden uzavřela poblíž 24,90 CZK/EUR, což znamená týdenní posílení o 0,2 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
