Jde tak v absolutním vyjádření o bezprecedentní pokles jeho ceny. Vždyť bitcoin od té doby ztratil přes 70 procent své tehdejší hodnoty. V přepočtu do korun ztratil oproti loňskému listopadu více než milion korun své hodnoty. Zatímco loni v listopadu se prodával až za bezmála 1,5 milionu korun, dnes klesl v přepočtu až na 450 tisíc korun.
Za mohutným výprodejem bitcoinu je obecný odliv mezinárodních investorů z rizikových investic. Zvláště právě rizikové investice čelí obnovené vlně výprodejů v reakci na zveřejnění květnové inflace v USA. Její míra, 8,6 procenta, trhy šokovala. Jde o nejvyšší inflaci za 40 let.
Enormní růst cen dramaticky snižuje ekonomickou náladu Američanů, jež podle dat rovněž ze závěru minulého týdne klesla na minimum alespoň od roku 1978. Američanům náladu kazí právě vysoká inflace. Ta snižuje kupní sílu jejich úspor a příjmu, ale také zhoršuje vyhlídky investic třeba do akcií.
To proto, že americká centrální banka na ni bude muset reagovat ještě razantnějším zvyšováním své základní úrokové sazby, které nahlodává ziskovost většiny firem, tedy i ziskovost v přepočtu na akcii.
V týdnu americká centrální banka zvýšila svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,75 procentního bodu, nejvýrazněji od roku 1994. V utahování měnové politiky zvyšováním sazeb bude v razantním tempu pokračovat i v dalších měsících letošního roku.
Mezinárodní investoři se tak zbavují jak akcií, tak kryptoměn jako bitcoin, tak ovšem i dluhopisů. Rostou proto výnosy dluhopisů i zemí, jako jsou Spojené státy nebo Německo. Dvouleté dluhopisy německé vlády tak v důsledku poprvé za více než deset let tento týden překonaly úroveň jednoho procenta. Americké dvouleté dluhopisy mají zase nejvyšší úrok dokonce od roku 2007.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
