Cena za uhlíkovou neutralitu? Přes 60 tisíc korun ročně na každého

Názor
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou podle premiéra Andreje Babiše činit 675 miliard korun, uvádí včerejší zpráva ČTK. Premiér má evidentně na mysli roční náklady, nikoli náklady celkové. Ve vládním dokumentu „Ochrana klimatu“ z konce minulého měsíce jsou totiž náklady snižování emisí zachyceny následovně: Snížení emisí oxidu uhličitého o 80 procent do roku 2050 podle dokumentu vyvolá náklady ve výši řádově bilionů korun.
Evropská komise na svém nadcházejícím summitu představí revoluční balík legislativy, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 je mnohem dražší, než by odpovídalo pouhému aritmetickému rozdílu mezi snížením emisí o 80 resp. 100 procent,“ uvádí přitom dále dokument. Evropská komise také podle české vlády předpokládá, že náklady dosažení uhlíkové neutrality v ČR budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU a odhaduje je na až na stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti let.

Pokud nyní premiér Babiš vyčísluje náklady na 675 miliard korun (a zjevně jde o roční náklady), pak to znamená, že každý občan Česka včetně nemluvňat a penzistů dá na uhlíkovou neutralitu ze svého v dnešních cenách každoročně po dobu příštích dvou desetiletí zhruba 63 500 korun. Jde o jen velmi hrubý propočet, který poskytuje hrubou představu o nákladnosti dosažení uhlíkové neutrality. Tyto peníze občané často vydají, aniž si toho všimnou, například v podobě vyšších cen elektřiny či tepla, než jaké by panovaly bez snahy o dosažení uhlíkové neutrality.

PSALI JSME:
Češi využívají kotlíkové dotace, aby se odpojili od tepláren. Vadí jim zdražování tepla

Evropská komise na svém nadcházejícím summitu představí revoluční balík legislativy, takzvaný Zelený nový úděl (Green New Deal). Cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, kdy emise oxidu uhličitého, skleníkových plynů, které jsou vypouštěny, budou ve stejném objemu také pohlcovány (pozn. aut. – svět emituje zhruba 37 gigatun oxidu uhličitého ročně. Nazpět se podaří pohlcovat asi jenom 11 gigatun).

Zelený nový úděl bude podle všeho znamenat citelný zásah do každodenních životních návyků obyvatel EU. Například co se týče vytápění bytů, naší vlastní spotřeby, a to nejen energií, ale třeba i jižního ovoce. Převážení ananasů či banánů zanechává obrovskou uhlíkovou stopu a je absolutně v nesouladu s tím, co teď zamýšlí Evropská komise.

Ochrana životního prostředí je rozumnou věcí. Je třeba, aby životní prostředí bylo chráněno a zlepšováno sociálně únosným způsobem, jinak se celá bohulibá snaha může „zvrtnout“ s nedozírnými neblahými důsledky nejen na klima samotné, ale na celou společnost.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Letos by se mělo nadprůměrně investovat do energeticky úsporných projektů

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.