Jde o nejvyšší meziroční růst v historii tohoto indexu, tedy od roku 2009. Předchozí vrchol, údaj 13,3 procenta ze druhého čtvrtletí 2017, byl o desetinku překonán už v loňském prvním čtvrtletí, načež meziroční růst o 14,5 procenta (nyní po revizi dokonce o 16,6 procenta, pozn. aut.) v loňském druhém čtvrtletí naznačil, že k uklidňování růstu v tomto okruhu cen zatím nedochází. Nejnovější informace tedy ukazují, že na přelomu léta a podzimu došlo naopak k dalšímu urychlení.
Čím může být dán tento zběsilý růst? Rozhodně nejde o jakýkoli efekt nízké loňské základny: Ceny českých nemovitostí rostly loni po celý rok tempem minimálně kolem 7,5 procenta.
Jako dominantní faktor můžeme vyloučit vliv rostoucích cen ve stavebnictví. Zaprvé meziroční růst cen stavebních prací v témže období byl jen těsně nad šesti procenty.
Vývoj indexu cen nemovitostí
Zadruhé v případě silného vlivu stavebních cen bychom čekali (aspoň zpočátku) výrazně vyšší růst cen nemovitostí nových než starších; ve skutečnosti však byl růst ve třetím čtvrtletí 2021 velmi podobný u nemovitostí nových i starších: 21,1 procenta, respektive 22,2 procenta.
Příčiny rychlého růstu cen nemovitostí tedy musíme patrně hledat na straně poptávky. Covidem vynucené úspory možná leckomu z nás usnadnily překonání minimální částky (akontace) potřebné k získání hypotéky.
A rostoucí inflace možná dovedla k zájmu o nákup nemovitosti coby „investice do jistoty“ i mnohé z těch domácností, které si na nákup bytu nebo domu ani půjčovat nepotřebovaly. Pozorovaný růst cen nemovitostí budí dojem, že šlo o nákup velmi prozíravý. Tedy aspoň zatím…
Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)
