Pohonné hmoty v ČR budou zdražovat i v příštím týdnu, v rozsahu kolem 15 haléřů na jeden litr jak v případě benzínu, tak nafty. Důvodem uvedeného markantního růstu cen ropy na světových trzích byl krach jednání kartelu OPEC a jeho spojenců z řad tradičních ropných těžařů v čele s Ruskem. Ti ani na sklonku minulého, ani začátkem týdne tohoto nedokázali nalézt shodu.
Jednání skončila nezdarem, kvůli odporu Spojených arabských emirátů (SAE). Jako jediný člen kartelu odmítly prodloužení rámce loňské úmluvy do konce roku 2022. To těžce nese hlavně Saúdská Arábie. Termín dalších jednání zatím není určený. Trh nyní spekuluje, že SAE kartel OPEC opustí.
Vyústěním rozkolu je tedy to, že kartel OPEC a jeho spojenci od srpna těžbu nenavýší ani o uvedených 400 tisíc barelů denně. To nejprve vyvolalo dodatečný tlak na růst cen ropy, v případě Brentu právě až nad zmíněných 77 dolarů za barel.
Následně se však trh začala obávat konce dohody o omezení těžby a toho, že jednotlivé ropné státy budou svévolně těžbu navyšovat v rámci cenové války.
Ta by vedla k silnému tlaku na pokles cen ropy. Ty tak včera a částečně už i předevčírem klesaly. Dolů je stahuje také obava z opětovného zhoršování pandemické situace, nyní v souvislosti s delta mutací nového typu koronaviru. Situace se zhoršuje například v asijských ekonomikách Thajska, Indonésie nebo Japonska.
V Japonsku tento měsíc začnou olympijského hry ve stavu nouze, velmi pravděpodobně zcela bez diváků. Asijské ekonomiky typu právě Japonska, ale také Číny či Indie, patří k největším dovozců ropy. Ochabnutí jejich poptávky tedy může ropu citelně zlevnit.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
