Meziměsíčně se sice průměrné zemědělské ceny v srpnu snížily, to však byl primárně důsledek sezónního zlevňování zeleniny a ovoce. Meziročně dynamika průměrných cen v zemědělství dál zrychlovala (na 11,4 %), a to zejména kvůli živočišné výrobě – ceny vajec jsou meziročně vyšší o 45 procent, skotu o 40 procent a mléka o 20 procent.
To vše se projevuje už částečně i v potravinářském průmyslu – mlékaři meziročně zdražují o deset procent, zatímco zpracovatelé masa o 4,6 procenta. Pro další vývoj v živočišné výrobě také není dobrou zprávou, že rychle zdražují ceny krmiv (+5,9 %). To není pro spotřebitele nejlepší zpráva.
Ceny mléčných výrobků na pultech obchodů již tlaky z výrobních řetězců sice pocítily a meziroční inflace zde dosáhla svého vrcholu. Může však odeznívat pomaleji, než jsme čekali. U masných výrobků meziroční dynamika dosáhne vrcholu až na jaře 2026 a je velkou otázkou, jak vysoký ten vrchol ve finále bude. Poslední čísla od zemědělců a potravinářů moc povzbudivě nevyznívají.
Příští rok přitom čekáme o něco nižší inflaci (2,2 % oproti letošním 2,5 %) právě díky očekávanému snížení potravinové inflace z letošních čtyř až pěti procent přibližně na dvě až tři procenta. Pokud některé potraviny v čele s masnými výrobky budou zdražovat výrazněji, může tomu nakonec být jinak.
Vyšší potravinovou inflaci přitom nelze brát na lehkou váhu nejen proto, že má vysokou váhu v celkové inflaci (přes 17,7 %), ale i proto, že má potenciál více než máloco jiného ovlivňovat inflační očekávání domácností.
To je kvůli tomu, že rozhodování o nákupech potravin jsou velmi častá a domácnostem se tak jejich zdražování (špatné zprávy) zabydlí v paměti výrazněji než platby, které provádí jednou měsíčně nebo ročně. I proto od nich Česká národní banka nemůže tak jednoduše odhlížet a nebrat je v potaz.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
