
To samo o sobě není špatná zpráva, protože vyšší míra úspor může zvyšovat odolnost bilancí domácností i celého finančního systému a ulehčovat financování „perspektivních“ projektů v české ekonomice.
Tady však narážíme na dva problémy. Za prvé, české domácnosti jsou relativně konzervativní a zdráhají se peníze aktivně „vracet do ekonomiky“. A za druhé, když už to „risknou“, narazí na nerozvinutý domácí kapitálový trh a peníze častokrát končí buď v nemovitostech nebo v zahraničních akciích a fondech.
Konzervativnost českých domácností se projevuje v tom, že značná část úspor historicky mířila do „málo produktivních“ bankovních vkladů (například formou spořicích účtů, pozn. aut.). Se startem energetické a inflační krize (roky 2022 až 2023) tomu navíc hrálo do karet lákadlo vyšších domácích úrokových sazeb.
Až s jejich poklesem se situace trochu začala měnit, a to pravděpodobně proto, že míra úspor vzrostla disproporčně u vyšších příjmových skupin, které se v průběhu pandemie a inflační krize naučily aktivněji řídit své investice. I tak však podle našich odhadů podíl vkladů na čistém jmění českých domácností zůstává přibližně třetinový – což je viditelně nad evropským průměrem (viz graf).

Jedním z důvodů může být právě i málo rozvinutý domácí kapitálový trh, který neumožňuje Čechům umístit úspory atraktivně na domácím trhu. Část peněz domácností pak utíká (i podle analýzy ČNB) do zahraničních akcií a fondů, což může být pro řadu zajímavých domácích projektů škoda.
V zahraničí navíc investoři nesou devizové riziko, což může některé z nich opět odrazovat od odvážnějších investic. Výsledkem jsou příliš „konzervativní“ a „málo výnosná“ portfolia českých domácností, která málo podporují českou ekonomiku.
Když pomineme Maďarsko nebo Bulharsko s výrazným podílem investic domácností v nemovitostech, mají nejnižší podíl „neproduktivních“ vkladů na čistém jmění domácnosti v Dánsku a Švédsku, kde domácí kapitálový trh patří k nejrozvinutějším:
Podíl investic do akcií a fondů na čistém jmění domácností se tam pohybuje okolo 50 procent. Česko by mělo mít ambici posouvat se právě tímto směrem, i když je jasné, že to bude v každém případě běh na dlouhou trať.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)












