Celkově poklesl Barometr obliby spoření o 3,4 procentního bodu na hodnotu 36 procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím jde o výrazný pokles, nejvyšší v historii Barometru, navíc už třetí v řadě. Podle asociace je to signál, že Češi začínají být ve vztahu k úsporám rezervovanější.
„Vývoj Barometru jasně signalizuje, že Češi začínají mít vinou rostoucí inflace obavy o své úspory. Preference drahých kovů, které ve třetím čtvrtletí dosáhly 54% oblíbenosti, svědčí o tom, že lidé hledají formu investice, která má v jejich očích trvalou hodnotu. Jde o učebnicové chování v nejistých dobách,“ informoval redakci tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Stavebko, které dlouhodobě vedlo v preferencích spoření, se ve třetím čtvrtletí umístilo těsně na druhém místě – se ztrátou dvou procentních bodů za drahými kovy získalo 52 procent. I při současném růstu inflace stále nabízí zhodnocení, které udrží cenu peněz, a je tak stále nejoblíbenější a nejbezpečnějším finančním produktem pro dlouhodobé uložení peněz.
Německo: Nejvyšší poptávka po zlatých slitcích od roku 2009
Údaje ze srpnového reprezentativního průzkumu Barometru uskutečněného na vzorku tisícovky tuzemských respondentů, podporují i „tvrdá data“ Světové rady pro zlato (WGC) která tento týden zveřejnila aktualizovanou zprávu o investicích do zlata v evropském regionu. Podle ní investice do zlata od vypuknutí pandemie covid-19 podpořil postoj Evropské centrální banky (ECB).
Zatímco loňská celoroční poptávka po zlatých prutech a mincích v Evropě činila 249 tun, podle údajů WGC investice do těchto produktů jen v prvním letošním pololetí dosáhly 146 tun. Podle agentury Bloomberg v témže období loňského „koronavirového“ roku němečtí investoři nakoupili zlaté slitky a mince o hmotnosti víc než 80 tun v hodnotě kolem čtyř miliard eur.
V Německu, které je tradičně největším odběratelem mincí a slitků v Evropě, byla v letošním prvním pololetí poptávka po fyzických slitcích nejvyšší přinejmenším od roku 2009. Němci se do nákupů „žlutého kovu“ vrhají jako na pojistky proti rostoucí inflaci. Podle průzkumu univerzity Steinbeis vlastní zlato 25 procent všech Němců starších 18 let, zatímco akcie vlastní jen asi 15 procent.
Češi sázejí na jistotu, jsou konzervativní
Barometr podle Šedivého dlouhodobě ukazuje, že Češi jsou ve vztahu ke svým úsporám zvyklí sázet spíše na jistotu a srozumitelnost: „Investice na kapitálovém trhu velká část z nich příliš nevyhledává. A pokud se již na něm rozhodnou zhodnotit své peníze, volí spíše obezřetnější cestu podílových fondů než přímé investice na burze.“
Češi obecně dávají přednost konzervativnějším formám uložení peněz – to potvrzují i výsledky Barometru obliby spoření za třetí čtvrtletí, kde se třetím nejpreferovanějším produktem stalo penzijní spoření (48 %) následované spořicími konty (39 %). Podílové fondy se dlouhodobě udržují přibližně uprostřed mezi sledovanými investičními možnostmi Barometru a ve třetím čtvrtletí se umístily na pátém místě s 34 procenty.
Až za fondy skončily přímé investice do akcií či obligací (33 %) a životní pojištění (rovněž 33 %). Role životního pojištění je však primárně v jeho rizikové části, a proto nepřekvapí jeho poměrně nízká preference jako spořicího produktu. Kryptoměny, velmi nejisté investice, většině Čechů k srdci příliš nepřirostly a ve třetím čtvrtletí skončily s 23 procenty na chvostu Barometru.
