Pro Čechy podle průzkumu zůstává investování spíše neznámou a vloni přikročili kvůli vyšší nejistotě k „hromadění hotovosti“. To však nepramení pouze z loňské vyšší nejistoty, vliv má také neznalost a finanční negramotnost.
Jak dál vyplynulo z průzkumu, respondenti, kteří se v investicích příliš nevyznají, mají tendenci hodnotit jednotlivé investiční nástroje jako ziskovější, ale zároveň jako více rizikové. Toto vnímání pochází jak z nezájmu a naprosté neznalosti oblasti investování, tak také právě z konzervativního postoje Čechů.
Ten se v největší míře projevuje opatrným držením hotovosti a ostražitým přístupem tzv. „mít peníze na očích“. V tomto je letošní rok extrémní – míra úspor českých domácností v loňském roce podle dat Českého statistického úřadu stoupla na rekordních 18,5 procenta.
Největší rozdíl, jak zjistil průzkum, je v perspektivě ziskovosti a vnímání rizika u korporátních dluhopisů. Respondenti, kteří se v oblasti financí příliš neorientují, označují korporátní dluhopisy a obchodování s komoditami, měnami a kryptoměnami za jednoznačně nejziskovější.
Ti, kteří se ve financích orientují více, označují za nejziskovější obchodování s akciemi. Velký rozdíl je taktéž u podílových fondů a P2P půjček. Neznalejší je považují významněji za ziskovější oproti referenční skupině, která hodnotí ziskovost peer2peer půjček dokonce na úrovni stavebního spoření.
Mezi Čechy jsou mimo běžné účty nejvíce oblíbené spořicí účty či stavební spoření. Tyto investiční nástroje jsou v České republice nejrozšířenější, nicméně patří mezi ty nejméně ziskové a neochrání finance ani před inflací.
„Finanční gramotnost Čechů jednoznačně roste, lidé začínají mít lepší povědomí o možnostech jak zhodnocovat svoje peníze. Přesto je zde velká skupina lidí, kteří rezignují na vyšší zhodnocení svých úspor,“ sdělil vloni portálu FAEI.cz Tomáš Petr, ředitel Erste Private Banking České spořitelny.
Podle průzkumu IMAS pro Českou spořitelnu ani prostředí nízkých úrokových sazeb nepřimělo Čechy výrazněji měnit spořicí nástroje. V Česku je i nadále zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s vlastními úsporami do většího rizika. Ochotu riskovat v investování má, jak vyplynulo z průzkumu, jen devět procent Čechů, dvě třetiny riskovat odmítají.
Tento přístup se promítá do obliby konzervativních finančních produktů: Penzijních fondů, vkladních knížek, či státem dotovaného stavebního spoření. Velká skupina střadatelů (36 %) dokonce ponechává peníze na bankovních běžných účtech, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová a kvůli inflaci přicházejí o peníze.
