To je znatelně méně než v letech 2014 až 2016, kdy si po proběhlé krizi vytvářeli „polštář úspor“, případně ještě žili v živé vzpomínce na krizová léta, což umocňovalo jejich opatrností motivaci k tvorbě úspor a šetrnějšímu přístupu ke spotřebě.
S příchodem roku 2017 ale toto jejich chování vzalo v jisté míře za své a od té doby jsou Češi ve svých výdajích „uvolněnější“, resp. v tvorbě úspor nejsou tak důslední. Jejich obava ze ztráty zaměstnání je stále nízká, stejně jako obava ze zhoršení vlastní finanční situace. Krize se zkrátka Češi stále nebojí.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
A z čeho mají ty chytráku asi spořit nevíš náhodou
Ono sytý hladovému nevěří. Hold, jsou to chytrolíni ti písálkové takovýchto rádoby poučných článků.
Ekonom nebo provokatér?
1) Z čeho šetřit?
2) Jak šetřit? Dluhopisy x akcie x spořící účty. Ani jedna varianta není bezpečná a výnos je spíše jen účetní čarování s ohledem na ztrátu hodnoty peněz a obtížnou likviditu. Dluhopisy – se záporným úrokem, nebo směšným úrokem nepokrývající inflaci. Není nad řecké dluhopisy … Akcie – hra na slepou bábu, nyní můžou být firmy na vrcholu, ale stačí jedna krize a můžu si hodit provaz… Spořící účty – i ten nejlepší v současné době je pod inflací. takže peníze se ztrácí.
A ekonomové by si měli ujasnit jestli po nás chtějí šetřit (na horší časy) nebo utrácet (pro oživení a udržení ekonomiky). Oboje z příjmu 90 % obyvatel nelze.