„Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika přidala 2,1 %, polská 3,1 % a maďarská dokonce 4,5 procenta,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. „Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny vesměs překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal,“ dodává.
Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, můžeme tempo hospodářského růstu v loňském roce označit z dlouhodobého pohledu za průměrné: „Je však nutné upozornit, že se tempo růstu naší ekonomiky postupně snižuje již od roku 2017, kdy dosahovalo úrovně 4,4 procenta.“ V letošním roce by mělo dojít k dalšímu snížení tempa růstu hrubého domácího produktu. „Evropská komise odhaduje, že česká ekonomika vzroste o 2,1 procenta,“ připomíná Křeček.
Ačkoliv podrobné údaje zatím nejsou k dispozici, podle analytiky Petra Dufka z ČSOB je „velmi pravděpodobné, že nahoru naši ekonomiku táhne především spotřeba domácností podporovaná solidním, leč zpomalujícím růstem mezd“. Na straně nabídky jsou podle něj motorem růstu stavebnictví a služby, zatímco průmysl vstoupil do fáze útlumu.
„Důvodem je především ochlazování zahraniční poptávky, které se odrazilo na pomalejším růstu exportu (průmyslu) a v nižších investicích soukromého sektoru. Je navíc velmi pravděpodobné, že zpomalování růstu není ještě u konce,“ naznačuje Dufek možný vývoj. „K růstu naší ekonomiky přestal přispívat zpracovatelský průmysl. České hospodářství se nadále opíralo především o spotřebu domácností a zahraniční poptávku,“ doplňuje Křeček.
Co v Česku zdražilo
Bydlení v lednu zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného a stočného. Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny. Pečivo zdražuje kvůli slabší úrodě uplynulých let, zejména roku 2018, a vepřové zase kvůli epidemii afrického moru prasat, jež v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to i v Česku. Lihoviny zdražovaly kvůli lednovému zvýšení spotřební daně.
Podle Kovandy česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. „To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná,“ vysvětluje ekonom: „Zdražování v Česku táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí.“
S tím, jak říká ekonom, počítá Česká národní banka (ČNB), která v aktuální prognóze předpokládá dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat.
„Inflace se během jara může dostat až na čtyři procenta. Poté však bude klesat. Ve světle aktuálních čísel se ukazuje, že ze strany ČNB bylo počátkem února rozumné, že zvýšila své základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku by se inflační očekávání po dnešku roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo ještě citelnější zdražování, než jaké nás čeká takto,“ uzavírá Kovanda.
