„Z komentáře statistického úřadu vyplývá, že k pozitivnímu výsledku přispěla domácí poptávka, zatímco ta zahraniční nikoliv. Nejspíše šlo o investice, které vykazovaly pozitivní trend už na začátku roku. Firmy totiž pod tlakem nedostatku zaměstnanců a vynucených úspor energií investují do nových technologií,“ informoval Dufek redakci FAEI.cz.
Zajímavá však podle jeho názoru budou především detailní data, která se zpřesněním předběžného odhadu zveřejní statistici až na konci srpna. „Asi nejzajímavější budou výsledky spotřeby domácností, které se vypořádávají dopadem na naše poměry extrémní inflace. Do té doby lze jen spekulovat, co skutečně ekonomiku drží nad vodou,“ dodal ekonom.
„Odložená pandemická spotřeba v kombinaci se strachem z dalšího zdražování vedla k výrazným útratám domácností. To se však v následujících čtvrtletích může změnit, protože lze předpokládat, že mnozí lidé si nakoupili do zásoby a nyní již budou své útraty omezovat. Pokles spotřeby pak může výrazně zpomalovat tempo ekonomického růstu v následujícím období,“ sdělil naší redakci hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Letošní růst sice na první pohled vypadá poměrně robustně, to je však z velké části dáno silným výkonem ekonomiky na přelomu roku. Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku,“ informovala Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky s tím, že obnovení vyššího tempa růstu ekonomiky nastane spíše až ve druhé polovině příštího roku.
Další vývoj bude podle Steckerové názoru ovlivněn vysokou inflací, která ukrajuje z reálných příjmů domácností a odráží se v propadech spotřebitelské důvěry: „Ta je nejnižší od počátku sledování tohoto ukazatele. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí tak předpokládáme, že hrubý domácí produkt (HDP) poklesne o 0,3 procenta a o 0,7 procenta.“
Za celý letošní rok by dynamika růstu HDP měla podle ekonomů Komerční banky v meziročním srovnání dosáhnout 2,5 procenta, v příštím roce pak 1,7 procenta. „Pravděpodobnost, že se růst HDP za celý letošní rok udrží nad dvěma procenty, zůstává vysoká,“ domnívá se Petr Dufek z Banky Creditas.
Podle Štěpána Křečka z BHS se v následujících čtvrtletích situace může zhoršovat, protože růst cen nakonec povede k omezování spotřeby: „Vysoké úrokové sazby v ekonomice zas mohou mít nepříznivý vliv na investice. Situaci však bude zlepšovat nízká nezaměstnanost, kterou bychom si měli udržet, i když se růst ekonomiky bude snižovat.“
„Vysoká inflace nahlodává kupní sílu domácností, takže ty utrácejí méně,“ doplnil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Růst tuzemské ekonomiky podle něj při slábnoucím nákupním apetýtu domácnosti pomohl udržet průmysl, který podpořily již plynuleji fungující dodavatelské řetězce.
Česká ekonomika, jak uvedl Kovanda, nyní prochází mírnou recesí, neboť lze předpokládat, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí vykáže na rozdíl od prvních dvou čtvrtletí pokles: „Pokud dojde na výrazné či úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU, bude recese druhé poloviny letošního roku nikoli mírná, ale poměrně hluboká.“
