Trh s úrokovými sazbami byl ale v tomto ohledu více rozpačitý a nárůsty měl tendenci korigovat. Celkově jsou korunové úrokové sazby nižší o 7 až 14 bazických bodů dle splatnosti oproti minulému týdnu.
Zasedání ČNB nepřineslo zásadní překvapení, když úrokové sazby zůstaly podle očekávání beze změny. Nová prognóza sekce měnové ČNB byla ale revidována proinflačním směrem. Bankovní rada zůstává opatrná a nadále zdůrazňuje proinflační rizika. Podle guvernéra Aleše Michla současný stav ekonomiky nyní neumožňuje další snížení úrokových sazeb.
To zmínil i člen bankovní rady Jakub Seidler na setkání s analytiky, dodal však také, že je nynější opatrný jestřábí postoj ČNB z velké části podmíněn nejistou situací kolem cel a vývoje globálního obchodu. Bankovní rada si tak podle jeho slov ponechává flexibilitu v reakci na další dění. Zhoršování kondice české ekonomiky by podle nás mělo postupně otevírat dveře pro další uvolnění měnové politiky.
Měsíční indikátory z domácí ekonomiky byly spíše slabšího charakteru. Průmyslová produkce v červnu meziměsíčně výrazně klesla o 1,1 procenta, primárně ale kvůli nižší energetické výrobě. Pokles nových zakázek ale vysílá varovný signál pro další měsíce. Stavebnictví se naproti tomu v červnu dařilo a pokračovalo v silném růstu.
Data tržeb v oblasti maloobchodu a služeb ukázala na slabší dynamiku spotřebitelské poptávky ke konci druhého letošního čtvrtletí. Inflační data za červenec potvrdila zpomalování tuzemské inflace z 2,9 v červnu na 2,7 procenta v červenci, když ta podle nás již zřejmě dosáhla svého vrcholu v červnu. Zpomalil i růst její jádrové složky, což je dobrou zprávou pro ČNB, která ji očekávala ve výši 2,8 procenta.
Data z eurozóny byla vesměs smíšená. Růst maloobchodních tržeb o 0,3 procenta v eurozóně potvrzuje pokračující zvyšování spotřebitelské poptávky. Na druhé straně ale průmyslová data z Německa v tomto týdnu výrazně zklamala.
Ukázala na silný pokles objednávek i produkce v červnu, a to o jedno procento meziměsíčně, respektive o 1,9 procenta. To zřejmě odráží odeznívání efektu předzásobení, přičemž od čtvrtka tohoto týdne jsou v platnosti upravená „reciproční“ cla.
Na horší data z amerického trhu práce z minulého týdne navázala i série indikátorů z tohoto týdne. ISM index ze služeb klesl na 50,1 bodu. Počet týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti mírně vzrostl na 226 tisíc oproti předchozí hodnotě 219 tisíc.
Finanční trhy ovlivňovala i vesměs dobrá výsledková sezóna v USA a v závěru týdne také zprávy o posunu ve vyjednávání ohledně války na Ukrajině a blížícím se summitu mezi Trumpem a Putinem. To se také odrazilo v posilování středoevropských měn. Polský zlotý a maďarský forint tento týden končí silnější o 0,6 procenta a 0,7 procenta. Americký dolar korigoval zisky z minulého týdne a vůči euru oslabil o 0,6 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
