A není sama. Varšavská burza letos vzrostla o 35,8 procenta a maďarská o 33 procenta. Tyto země tak aktuálně tvoří tři nejvýnosnější trhy v Evropě. Proč se střední Evropě daří tak dobře navzdory rizikům z obou světových stran? Hlavním důvodem je složení burzovních indexů.
Finanční sektor tvoří ve všech třech zemích dominantní podíl. V pražském indexu PX dosahuje až 70 procent, v polském WIG a maďarském BUX je to o něco méně, ale finance si stále drží dominantní podíl. V porovnání s jen 13% váhou finančního sektoru ve francouzském indexu CAC nebo 22% váhou pro německý DAX tak jde o výrazný rozdíl.
Právě finančním společnostem se letos v Evropě daří. Dlouhodobý rozdíl v ocenění mezi evropskými a americkými firmami se začíná zmenšovat, mimo jiné v důsledku nejistoty ohledně obchodní politiky USA a jejích dopadů na ekonomiku.
Evropě se navíc podařilo zkrotit vysokou inflaci bez zásadních šoků pro bankovní sektor. Vyšší úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky, které využily k odkupům akcií a zvyšování dividend. Banky jsou také jedním ze sektorů, který není přímo zasažený obchodní válkou.
Apetit investorů po evropských akciích letos rostl díky obavám z dopadů cel na americkou ekonomiku. Do evropských trhů proto proudil nový kapitál. A zatímco celá eurozóna spíše stagnuje, země střední Evropy dosahují nadprůměrného růstu. Kvůli souhře příznivé investiční politiky, ustupující inflace a zlepšujícího se makroekonomického prostředí investoři více vyhledávají příležitosti, než se obávají rizik.
Rizika ovšem přetrvávají, zejména v oblasti obchodní politiky a pokračujícího konfliktu na Ukrajině. Přesto se Česká republika se v roce 2025 podílela na tom, že se střední Evropa zařadila mezi nejvýnosnější regiony na světě. Rekordní výsledky pražské burzy i okolních trhů je však vhodné přičítat především specifickému složení tamních indexů, a nikoliv „ekonomickému zázraku“.
Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
